České firmy se obávají, že jejich zboží se stane pro Rusy příliš drahé
Rubl po včerejším prudkém pádu během dneška o něco posílil díky prohlášení ruské centrální banky, která připravuje nová opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů, a také poté, co ministerstvo financí začalo prodávat devizy. České firmy zatím tato situace příliš nepoznamenala, přesto mají obavy. Hlavně z toho, že ruští partneři nedokážou dostát svým závazkům nebo že se jejich zboží stane pro Rusy příliš drahé.
Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost kvůli rapidnímu oslabení ruské měny kontaktuje banky, protože ruští dlužníci mohou mít problémy se splácením svých eurových a dolarových závazků.
„České firmy by se měly trochu znepokojovat. Nejistota, která na ruském trhu vznikla ve vztahu k subjektům, s nimiž tam jsme v kontaktu, je skutečně veliká. Je potřeba to brát v úvahu. Měna, která oslabí o 50 procent, je skutečně velká známka nejistoty,“ říká předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
O pádu rublu a vlivu na evropský trh: předseda Asociace exportérů Jiří Grund a hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš
Podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše bude nejvážnějším důsledkem přesah současných finančních potíží Ruska do výkonu reálné ekonomiky. V příštím roce lze prý očekávat výrazně slabší investiční aktivitu a obecně výkon ruského hospodářství.
„Individuální firmy, které jsou hodně navázány na Rusko, mohou mít problémy. Myslím, že přesah do české ekonomiky celku ale nijak výrazný nebude, protože váha Ruska není přece jen nějak kritická,“ analyzuje Bureš.
Firmy se však budou muset více ohlížet na to, v jaké měně uzavírají kontrakty. Pokud mají inkasovat platby v rublech, je pro ně vysoká rozkolísanost kurzu problémem už nyní.
Ruská platební morálka se zhoršila
„Dochází se pozvolna k tomu, že ruský trh je prostě nejistá sezóna. Máme zkušenosti, že poslední dobou se platební morálka ruských zákazníků podstatně zhoršila, to už před devalvací,“ podotýká Jiří Grund a pokračuje:
„A nedovedu si představit, jak to bude vypadat teď. V příštím roce to bude slabší. Naštěstí podíl ruského trhu pro český export není tak významný. Buďme rádi, že to tak je.“
Ruské ministerstvo financí uvolní na záchranu rublu devizové rezervy
Číst článek
Česká ekonomika však není na vývozu na ruský trhu příliš závislá, upozorňuje Jan Bureš. „Je třeba odlišit dopad na konkrétní firmy, pro ně to kritické být může. Ale pro ekonomiku jako celek není Rusko kriticky důležitým trhem. Pokud by tamější ekonomika měla v příštím roce propadnout o tři, čtyři procenta, nám to ubere z dynamiky růstu maximálně pár desetin procenta,“ tvrdí.
Ztráty mohou být navíc vykompenzovány nižší cenou ropy. Propad ceny částečně postihuje Rusko, ale v případě střední Evropy i Česka by levnější ropa měla hrát pozitivní roli a částečně vykompenzovat negativní dopad slabé ruské poptávky.
Eurozónu ruská krize příliš neovlivní
Jiří Grund se neobává ani toho, že by ve firmách, jejichž činnost je navázána na ruský trh, hrozilo ve velkém rušení pracovních míst.
„Myslím, že masivní propouštění nehrozí, že útlum nebude hned. Export do Ruska neklesne na nulu. Určitě některé firmy budou mít obtíže, ale já doufám, že to zvládnou a že si najdou náhradní program,“ věří.
Problémy v Rusku by navíc neměly mít výraznější dopad na evropskou ekonomiku. „Trochu vážnější to může být ve východní Evropě, kde jsou země více navázány na Rusko,“ připouští Jan Bureš a uzavírá:
„Ale v eurozóně jako celku ty dopady nebudou zásadní. Bude to trochu znát, ale nebude to zásadní věc, která by ovlivnila, jak se povede eurozóně v roce 2015.“
