Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Odbory volají po růstu na 11 500 korun
Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Vláda uvažuje o zvýšení minimální mzdy z nynějších 9900 korun na 11 tisíc, ale odboráři by chtěli až na 11 500. Naopak podle zaměstnavatelů je představitelný nárůst jen asi o 600 či 700 korun.
Minimální mzda by měla být taková, aby pracujícího uživila bez sociálních dávek, míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
„To znamená, aby byla motivace k práci, což v České republice není,“ uvedl předseda odborů v rozhovoru pro Český rozhlas.
O minimální mzdě mluvili na ČRo Plus předseda ČMKOS Josef Středula a předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák
I odbory navrhované zvýšení o 1600 korun by podle něj ještě stále nebylo dostatečné. „Aby to splňovalo funkci, o níž jsem mluvil, tak by musela minimální mzda dosáhnout hodnoty asi 11 800 korun,“ doplnil Středula.
Představy vlády jsou o něco nižší – podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministerstvo práce chystá návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun. A ještě níž jsou pak představy zaměstnavatelů, podle nichž je možné reálné zvýšení minimální mzdy jen zhruba o 600 až 700 korun.
„Nereálné a populistické,“ okomentoval představy odborů prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
O minimální mzdě by měli zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů mluvit na příštím jednání tripartity. Hanák uvedl, že před jednáním nechce odkrývat karty, podle něj by však výrazné navýšení bylo v některých odvětvích průmyslu problém.
„Musím brát v úvahu ty obory ekonomiky, kde mzdy jsou výrazně nižší než v klasickém průmyslu,“ nastínil.
Ve 22 zemích Evropské unie
Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Minimální mzdu si stanovilo 22 z 28 zemí unie. Nejnižší mělo na začátku roku Bulharsko, 215 eur (5810 korun). Nejvíc se naopak vyplácí v Lucembursku – 1923 eur (51 967 korun). V Česku částka činí 366 eur, tedy 9900 korun.
Minimální mzdu nemají Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. Částka pod 500 eur se vyplácela v deseti členských a čtyřech kandidátských zemích. Nejvyšší byla v Polsku, a to 431 eur (11 648 korun).
Víc než Češi mají i Estonci, Chorvati, Slováci a Lotyši. Na Slovensku se vyplácí 405 eur (10 945 korun), tedy o víc než tisícikorunu víc než v Česku. Méně než pracovníci v ČR dostanou lidé v Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Bulharsku.
Mezi 500 a 1000 eur si minimálně vydělají lidé ve Slovinsku, Portugalsku, Řecku, Španělsku, na Maltě a v kandidátském Turecku.
„Ve všech pěti členských zemích byla minimální mzda ve skutečnosti nižší než 800 eur měsíčně,“ uvádí Eurostat. Tisícovku eur přesahuje minimální mzda v sedmi členských státech.
Zatímco podle stanovené částky ČR patří k zemím s nejnižším minimálním výdělkem, při přepočtu na kupní sílu je mezi zeměmi se střední minimální mzdou. Díky nižším cenám a životním nákladům se do této skupiny přesunula většina států s nominálně nízkými mzdami. Podle standardu kupní síly (PSS) by minimální výdělek v Česku odpovídal 564 jednotkám.
Standard kupní síly je jednotka, za kterou si člověk může pořídit v každé zemi stejné množství zboží. Slováci by měli 597 jednotek, Maďaři 625 a Poláci 792. Země s nejvyššími minimálními mzdami by si naopak o pár desítek či stovek jednotek pohoršily.
Česko mělo podle Eurostatu také nejmenší poměr minimální mzdy k průměrnému výdělku. V roce 2014 představoval 33 procent. Od té doby se o dva až tři procentní body zvedl. Nejvyšší podíl byl ve Slovinsku, a to 51,3 procenta.
Sobotkova vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26 480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10 592 korun. Loni ve čtvrtém čtvrtletí činil průměrný výdělek 281 42 korun, z toho 40 procent je 11 257 korun.
