Česko stále odmítá, aby v celé Evropské unii byla zavedena jednotná daň z finančních transakcí. Podle premiéra Petra Nečase může na její zavedení doplatit nejenom stát, ale i ekonomika unie. Kvůli dani se podle něj stane méně konkurenceschopnou v oblasti finančních služeb. Odmítavý postoj proti tomuto zdanění mají také odborníci.

9:09 4. dubna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zdanění by se dotklo všech finančních transakcí, které probíhají s cennými papíry. To znamená s dluhopisy, akciemi a deriváty. A to za předpokladu, že by daň vypadla stejně, jak ji v roce 2011 navrhla Evropská komise. Plán tehdy v celé unii ale nakonec neprošel.

Komise později souhlasila se spoluprací 11 zemí, které tuto daň chtějí společně zavést. Mezi ně například patří Německo, Francie nebo Belgie. Podle původního návrhu a znění by měla začít platit od příštího roku. Do té doby musí dojít k jednomyslné shodě unijních států. Ovšem odborníci nevylučují, že komise ještě zveřejní další návrh ohledně přijetí této daně.

Některým produktům by se daň vyhnula, ale výjimek je jen několik. Mezi nimi například vydávání primárních emisí cenných papírů nebo operace centrálních bank. Zdanění by se také nemělo týkat produktů pro drobné klienty, jako jsou například hypotéky a úvěry.

Obavy z nepřímých dopadů

Podle Mojmíra Hampla, viceguvernéra České národní banky, má zavedení daně negativní efekt na finanční sektor, navíc toto opatření je ekonomicky protirůstové a může dokonce snížit objem některých finančních transakcí o desítky procent.

„Přímý dopad toho, že 11 zemí se rozhodne takovouto, já bych řekl, zničující daň zavést, by neměl být tak velký. Ovšem obrovská otázka je, jaké mohou být nepřímé dopady na finanční sektor jednotlivých členských zemí těch jedenácti, ale i v celé EU a na jednotný trh pro finanční služby.“

„A na to, odhadnout jaké ty dopady mohou být, si budeme muset bohužel počkat až na ten konkrétní legislativní návrh, který zatím nemáme v ruce.“

Dobré není podle Mojmíra Hampla také načasování ohledně tohoto návrhu. Finanční sektor v Evropě čekají nová regulatorní opatření, která budou vyžadovat navýšení kapitálu institucí i jejich volných peněz. Proto je podle něj potřeba, aby více prostředků zůstávalo v sektoru.

Komise navrhuje, aby minimální sazba byla 0,01 procenta u derivátů a 0,1 procenta u ostatních transakcí, včetně nákupu akcií a dluhopisů. A příjem z této daně by měl dosáhnout částky 30 až 35 miliard eur ročně.

Milan Kopp, Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít