Česko zvýší dotaci pro cestovní ruch. Největší část půjde na marketing, digitalizace zůstává v pozadí
Bezbariérové stezky, údržba lyžařských tras nebo online kampaně za desítky milionů korun – to jsou příklady, kam by měly jít peníze z chystané státní podpory turistického ruchu v Česku. Dotace přitom bude výrazně větší než v minulosti. A to hlavně kvůli dopadům pandemie koronaviru. Jen z kasy ministerstva pro místní rozvoj půjde na rozvoj turismu bezmála 1,25 miliardy korun ročně. Skoro polovinu z této částky získá agentura Czechtourism.
Na kampaně a zahraniční marketing dá CzechTourism v letošním roce celkem 100 milionů korun. „Prioritu budeme klást na blízké země – to budou země, které se k nám nejrychleji vrátí. Samozřejmě nemůžeme odejít ani z těch bonitních trhů – tedy Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Spojené státy, které se aktuálně zdají bez perspektivy. Ale nemůžeme z nich odejít úplně, musíme tam udělat udržovací kampaň, abychom neztratili svoji pozici vůči konkurenci,“ vysvětluje pro Radiožurnál ředitel státní agentury Jan Herget.
Na podporu cestovního ruchu půjde v Česku více peněz než v minulých letech. Poslechněte si reportáž Zuzany Švejdové
Další miliony korun pak padnou na veletrhy, billboardy, propagační materiál nebo na zviditelnění České republiky přes známé osobnosti. Jak, a zda vůbec, jsou kampaně přínosné, zjišťuje CzechTourism například skrze prokliky na webových stránkách nebo přes komentáře a sdílení na sociálních sítích. Podle Jana Hergeta přesto není možné jednoznačně určit, kolik cizinců přijelo právě na základě jednotlivých kampaní.
„Nejsme schopni spočítat, kolik turistů přijede díky tomu, že kliklo na banner nebo vidělo facebookový post nebo billboard v naší spolupráci s rakouskými drahami. Ale jsme schopni se dívat na makroekonomická data,“ doplňuje Herget.
Další projekty
Peníze z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj ale nemíří jen do marketingu. V minulosti se použily i na opravy běžeckých tras nebo na výstavby sportovních areálů.
„V posledních letech se podpora cestovního ruchu vynaložená prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj pohybovala kolem 700 milionů korun ročně. Těmi konkrétními podpořenými projekty byly například rozhledny, přírodní koupaliště, zábavní areály. Vedle těchto aktivit je i další oblastí podporovanou rozvoj kvality služeb venkovské turistiky,“ říká mluvčí resortu Vilém Frček.
‚Tunisko zasáhlo covidové tsunami.‘ Pohled do země, kam se českým turistům nedoporučuje jezdit
Číst článek
Jenže třeba právě podpora venkovské turistiky a agroturistiky je podle jejího Svazu v porovnání s evropskými státy stále nízká.
„V Rakousku je to dlouhodobě velké téma, především rodinné farmy v Alpách – tam je historicky vysoká podpora. Nám nejvíc chybí systematická dlouhodobá podpora. V současné době podpora v marketingu funguje plošně – podporují se buď všichni, anebo nikdo. Máme ambici podporovat ty, kteří budou spolupracovat na zvyšování kvality služeb,“ popisuje předsedkyně Svazu venkovské turistiky Zdenka Nosková.
Rozvoj digitalizace
Vyšší by měly být také investice do digitalizace. „Dnešní cestovní ruch je jednoznačně o zážitcích. Musíme být připraveni na chytré technologie – to znamená využívání smarttechnologií, digitalizace, automatizace. Tady si myslím, že nám nesmí ujet vlak. I covid přispěje k pořádání hybridních akcí, omezování papírování, zavádění smart check-in v hotelu. Musí na to ale být připravena česká legislativa,“ myslí si analytik cestovního ruchu a vedoucí katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové v Praze Petr Studnička.
Cílem strategie ministerstva pro místní rozvoj je mimo jiné, aby se Česko do deseti let dostalo na přední místa v rámci celosvětového Indexu konkurenceschopnosti cestovního ruchu. V roce 2019, tedy ještě v době před pandemií, přitom země v žebříčku obsadila až 38. příčku.
