Proč si stát nevzal na dividendách ČEZ víc, mi hlava nebere. Lidem by to pomohlo, myslí si akcionář
Energetická společnost ČEZ, kterou většinově vlastní stát, vyplatí akcionářům téměř 26 miliard korun. Více než navrhovalo vedení ČEZ, ale méně než kolik firma vyplatila loni. Jak na tom aktuálně ČEZ je? A jak chce stát získat kontrolu nad klíčovými elektrárnami? Mohla by taková změna snížit ceny elektřiny pro zákazníky? Tomáš Pancíř se ptal minoritního akcionáře společnosti ČEZ, poradce skupiny J&T a investora Michala Šnobra.
Valná hromada ohledně vyplacení dividend schválila návrh ministerstva financí, nikoli návrh vedení ČEZ. Dividenda tak bude 48 korun na akcii. Navíc se posunuje oproti minulým letům její splatnost, a to až na listopad. Je to ze strany státu jako většinového vlastníka ČEZ náznak toho, že ČEZ není v úplně ideální kondici, že by teď třeba neměl peníze na to, aby vyplatil dividendy?
To bylo přesně klíčové téma, které jsme jako akcionáři chtěli na valné hromadě s managementem probírat. Nicméně jsme byli ubezpečeni, že ČEZ je v tomto okamžiku v takové likvidní situaci, že by mohl dividendu vyplatit bezproblémově v srpnu.
Pokud opravdu politici myslí vážně, že chtějí občanům rychle pomoct, dividenda je tou nejrychlejší a nejjednodušší metodou, je přesvědčen akcionář Michal Šnobr
Návrh ministerstva financí mu ale přišel vhod, protože se tady na začátku července zvyšují rizika se zastavením transportu plynu z Ruska do Německa skrze Nord Stream, což zvyšuje rizika z pohledu nejen cen plynu, ale i elektřiny pro český trh.
A to by mohlo znamenat další navýšení cen elektřiny a plynu. V tom okamžiku by musel ČEZ dokládat další a další peníze do tzv. margininku, to znamená zastavování volných peněz za kontrakty na energetických burzách, a mohl by potřebovat větší množství peněz.
Tam by se tedy těch necelých 26 miliard mohlo hodit. Chápu to dobře?
Ano, ale zároveň jsme byli ujištěni, že riziko tady vlastně není, že ČEZ má dostatečnou likviditu nejenom vlastní, ale i úvěrovou a z dluhopisů a tak dále. Takže je to spíše taková jistota na rizika, se kterými se zatím nepočítá.
ČEZ akcionářům vyplatí diviedendu 48 korun za akcii. Prošel tak návrh ministerstva financí
Číst článek
Současně jsme v této souvislosti hodně tlačili na management, aby nám sdělil, zda v této souvislosti požádal stát o nějaké garance právě s obchodováním s energiemi, které zatěžuje mimochodem všechny energetické společnosti v Evropě.
A bylo nám sděleno, že k tomu dochází fakticky kontinuálně a že se jedná se státem. Já jsem přesvědčen, že ta jednání jsou mnohem dál, než veřejně víme, a že se tady jedná o poměrně velkých garancích, které by měl ČEZ od státu dostat.
Ale je to jen tušení. Konkrétní informace jste k tomu v úterý nedostali?
Nedostali. Nicméně je to jediné zdůvodnění té operace, která nastala právě se změnou dividendy ze 44 na 48 korun, což nebylo podstatné a nebyla to podstata návrhu. To rozhodující bylo posunutí termínu výplaty dividendy z 1. srpna na 1. listopad.
Už v úvodu jsem říkal, že dividenda je tedy vyšší, než původně navrhovalo vedení ČEZ, ale stále je nižší, než kolik ČEZ vyplácel loni. Je to v této situaci rozumné a zodpovědné? Nebylo by naopak ze strany státu jako majoritního vlastníka rozumnější vyplatit vyšší dividendy a peníze využít následně třeba na pomoc a na kompenzace lidem, kteří jsou postiženi vysokou cenou energií?
Mluvíte doslova jako minoritní akcionář ČEZ. A ono to dává velkou logiku. My jsme vlastně vůbec nepochopili, pokud ministerstvo financí už dávalo protinávrh, proč si neřeklo o podstatně vyšší dividendu.
Valná hromada ČEZ rozhodla o nových členech v dozorčí radě. Hlasování vyvolalo neshody v koalici
Číst článek
I v kontextu toho, že bude vyplácena až v listopadu, protože v listopadu maturují kontrakty elektřiny roku 2022, kdy cash flow ČEZ se ještě v listopadu výrazně zlepší a ČEZ bude už v tom okamžiku nejenom z pohledu ziskovosti, ale právě reálného toku peněz na tom výrazně líp a pobere většinu efektu vysokých cen letošního roku.
Takže bylo rozumné, aby si stát řekl o mnohem vyšší dividendu, a rozhodně ne vyšší dividendu o čtyři koruny, ale o desítky korun.
A čím si vysvětlujete, že to stát neudělal?
To je pro mě upřímně řečeno nepochopitelné. My samozřejmě slyšíme vyjádření politiků, že to nastane v příštím roce, nicméně zatížení pro občany a firmy už přijde v letošním roce a nepochybně to bude stát desítky miliard.
Zatím vlastně politici mluví o nějakých 70 miliardách, a ty peníze by se velmi hodily. Vůbec si nedokážu logicky vysvětlit, proč si stát nevezme peníze, které jsou jeho a které v daném okamžiku budou v ČEZ nadbytečné.
24:05
Zestátnění ČEZ? Samotný právní status jedné firmy ceny elektřiny výrazně neovlivní, míní analytik Gavor
Číst článek
Spekuluje se o výši dividendy na příští rok. Očekáváte zvýšení dividendy třeba na dvojnásobek, jako se to stalo třeba v sousedním Rakousku?
Čekám, že pokud to opravdu politici myslí vážně, že chtějí pomoct rychle českým občanům, tak je dividenda nejrychlejší a nejjednodušší metodou.
Ano, říkám to i s tím, že zároveň zastupuji minoritní akcionáře, kteří drží 30 procent, ale neexistuje jednodušší, a dokonce si myslím, logičtější a početně lepší metoda, než je právě dividenda.
Na druhé straně není tím jednodušším a férovějším řešením to, o čem debatují politici ve vládní koalici, tedy zavedení sektorové daně?
Sektorovou daň vůbec nejde vyloučit, když si představíte, kdo teď bude vydělávat na vyšších cenách, a to nejenom v energetice, ale myslím, že i české banky se do těch pozic dostanou.
Určitě je to politická možnost. Na druhou stranu, pokud zavádět sektorovou daň, tak si myslím, že oblast energetiky úplně není tou ideální právě proto, že výroba elektřiny v ČEZ představuje zhruba 75 procent spotřeby elektřiny v České republice.
A český stát drží v ČEZ 70 procent. Plus vybere na dani další srážkovou daň v případě, že vyplatí dividendu i ostatním akcionářům. To znamená, že nejjednodušší metodou u energetiky, protože ČEZ představuje největší ziskovost, a tou jsou jaderné elektrárny, které mají největší marži, je dividenda.
Jinak ona by to obecně nebyla daň pro energetický sektor, ale byla by to vlastně skrytá daň pro jaderné elektrárny. Jestli se na něčem tvoří vysoký zisk, tak je to v tomto okamžiku výroba jaderných elektráren, které mají v tomto smyslu největší marži.
Proč by se sektorová daň měla podle mínění Michala Šnobra týkat spíše bankovního sektoru? Je reálné, aby byl ČEZ jednou stoprocentně vlastněný státem? Proč budí tolik emocí obsazování míst v dozorčí radě ČEZ? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
