Evropská komise je aktuálně na začátku konzultací s výrobci a dalšími zúčastněnými stranami. Všichni se chtějí vyhnout hlavně špatným důsledkům pro uživatele.
Všechny čtyři analýzy se týkaly energetiky, kterou má v gesci právě primátor. Přestože poslední z nich mu autor předal v září loňského roku, Svoboda se zatím neseznámil s žádnou z nich.
Za poslední rok žádostí o možné připojení mařičů do elektrických sítí v Česku prudce přibylo. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, celkem investoři požádali o rezervace příkonu až tisíc megawattů.
„Evropa funguje nejlépe v krizích, to jsme koneckonců viděli v roce 2022 v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Věřím, že americký tlak pomůže Evropě se trochu probrat,“ říká Václav Bartuška.
Donald Trump tento krok zdůvodňuje potřebou zvýšit například těžbu ropy a snížit ceny energií a tím i ceny obecně. Ovšem těžba ropy a plynu byla v USA i za Bidena na historickém maximu.
„Pokud nechceme být do budoucna výrazným importérem elektrické energie, musíme dělat konkrétní kroky,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který návrh předložil.
„Ukrajina je propojena na Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Moldávii. Ukrajinu by to omezilo, ale elektřina si cestu najde,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu odborník na rozvodné sítě z EGÚ Brno Jiří Ptáček.
„Lidé prostě potřebují být v zimních měsících v teple. Dnes ráno bylo šest pod nulou a v tom bez topení nepřežijete, respektive nějakou dobu ano, ale ne dlouhodobě,“ popisuje Olena Budagovska.
Bezpečnost podmořské infrastruktury se dostala do popředí po sérii výbuchů na plynovodu Nord Stream. Z vyjádření estonského ministra vyplývá, že NATO se bude v ochraně produktovodů angažovat.
Místopředseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Ivan Štefunko uvedl, že PS pokládá regulační pozici státu za důležitější než samotnou většinovou kontrolu.
„Státní energetická koncepce je úplně základní dokument, který by vláda měla zpracovat a předložit veřejnosti,“ myslí si investor a energetický expert Michal Šnobr.
„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura po celé Ukrajině opět čelí masovému útoku,“ uvedl v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.
24:07
Praha||kma, Tomáš Pancíř|Ekonomika|Dvacet minut Radiožurnálu
Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením.
Angela Merkelová v nových memoárech odůvodňuje své politické kroky. „Zacloumala společností,“ říká europoslanec Vondra. „Reagovala na celkovou situaci,“ nesouhlasí Špidla.
Britský list Financial Times (FT) v říjnu s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu.
Experimentální fyzik z Technické univerzity Ostrava Jan Schäfer se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát zdrojem energie budoucnosti. „Je to ohromně komplexní záležitost,“ vysvětluje fyzik.
Ruské vzdušné údery na ukrajinskou energetickou síť jsou pravděpodobně porušením mezinárodního humanitárního práva, uvedl monitorovací orgán OSN. Ukrajina mezitím čelila dalšímu nočnímu útoku.