Čína se stane největším odběratelem zemního plynu z Turkmenistánu
Čína získala další miliardy kubíků zemního plynu z Turkmenistánu. Ze středoasijské republiky bude dovážet více než polovinu množství, které spotřebuje, a stane se tak největším odběratelem turkmenského plynu. Umožní to dohoda mezi Pekingem a Ašchabadem uzavřená během oficiální návštěvy prezidenta Turkmenistánu v Čínské lidové republice.
Smlouva se týká zvýšení dovozu zemního plynu do Číny o 25 miliard metrů krychlových ročně. Čína tak bude z Turkmenistánu dovážet na 65 miliard kubíků této strategické suroviny.
Dnes navíc prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov slavnostně otevírá 8700 kilometrů dlouhý plynovod, jehož vybudování stálo 22 miliard dolarů a ročně jím bude proudit až třicet milionů kubíků plynu do Číny.
Díky dohodě se sníží závislost Turkmenistánu na Rusku. Před dvěma lety došlo mezi oběma státy k roztržce, kdy se po explozi plynovodu vedoucího do Ruska nebyly schopné dohodnout na další spolupráci. Turkmenistán kvůli tomu přicházel o miliardu dolarů za měsíc.
Závislost na Rusku jako odběrateli chce země dále snížit také pomocí plynovodu do Íránu. A podobné je to i v případě dalších dvou středoasijských republik, Uzbekistánu a Kazachstánu, které slouží jako transportní země.
Peking prosazuje své strategické zájmy po celém světě. Ve Střední Asii vytlačuje Rusko, v Latinské Americe zase Spojené státy a v Africe Evropu. Čína totiž nejen investuje miliardy dolarů do tamních ekonomik, ale činí tak bez ohledu na vládnoucí režim v dané zemi. Nezajímá se tedy o dodržování lidských práv či drancování přírodního bohatství nebo ochranu životního prostředí.
Dovoz zemního plynu z Turkmenistánu měl být základem pro vybudování plynovodu Nabucco. Na rozdíl od Evropy, která v uplynulých letech spíše jen plánovala a mluvila, ale vybudovali Číňané více než 8 tisíc kilometrů dlouhý plynovod v relativně krátké době.
