Spojené státy nyní uplatňují 145procentní cla na dovoz z Číny, přičemž Peking na jejich navýšení odpověděl 125procentním dovozním poplatkem na export ze Spojených států.
K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Ukrajinští a američtí činitelé o znění dohody jednají.
Donald Trump tlačí na Kyjev, aby přistoupil na dohodu, která USA umožní podíl na zisku z investičních projektů na Ukrajině, včetně infrastrukturních a těch spojených s těžbou nerostných surovin.
V návrhu USA požadují od Ukrajiny všechny příjmy z přírodních zdrojů, dokud by Ukrajina nesplatila veškerou americkou vojenskou pomoc, a to i s úroky ve výši čtyř procent ročně, píše agentura Reuters.
V novém návrhu dohody USA požadují od Ukrajiny všechny příjmy z přírodních zdrojů, dokud by Ukrajina nesplatila veškerou americkou vojenskou pomoc, a to i s úroky ve výši čtyř procent ročně.
Evropa transatlantickou vazbu se Spojenými státy potřebuje, říká ekonomka. Je podle ní nutné, aby členské státy zvýšily výdaje na vlastní obranu. To pomůže nastartovat ekonomiku, připomíná.
USA usilují o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou do 20. dubna, tedy na Velikonoce. Podle zdrojů Bloombergu však rozpory mezi stranami přetrvávají a časový plán se může změnit.
Americký prezident má dohodu oznámit v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, schůzka Trumpa a Zelenského ale skončila roztržkou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s Fox News prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Po USA ale chce bezpečnostní záruky.
Zelenskyj zpochybnil slova amerického viceprezidenta J. D. Vance o diplomatickém ukončení války, načež se oba prezidenti i viceprezident začali vzájemně překřikovat.
Americký prezident svému hostu řekl, že musí přijmout kompromisy, zatímco ukrajinský lídr podle světových médií zdůraznil, že s Moskvou by se žádný kompromis uzavírat neměl.
Zelenskyj odcestuje do Washingtonu podle agentury Reuters v pátek. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ řekl Trump.
Tváří v tvář ruským okupantům na frontě, u jednacích stolů se spojenci nebo jen při cestě do obchodu. Válka doléhá na všechny Ukrajince, ať už v běžném životě, v armádě nebo u politických vyjednávání.
Trump uvedl, že USA Ukrajině poskytly 350 miliard dolarů (8,38 bilionu korun) výměnou za nic, což podle něj byla chyba předchozí „neschopné“ administrativy. Trump tudíž chce tyto peníze získat zpět.
Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.
Spojené státy navrhují vytvoření zvláštního rusko-amerického fondu, kam by Ukrajina položila svá naleziště. Spojené státy by naopak našly investory, kteří by financovali těžbu.
Hamás v pondělí až do odvolání odložil postupné propouštění dalších rukojmích. Své rozhodnutí zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Izraele.
„Varovné momenty jsou vždy, jde o to, jak jsou interpretované. Izraelci se nyní obávají, že po první fázi příměří nenastane druhá fáze. A že zbylí rukojmí zůstanou nadále v zajetí,“ říká Dudinská.
Premiér Izraele Benjamin Netanjahu dříve ráno oznámil, že příměří odkládá, protože Hamás nedodal jména rukojmích včas. Z Pásma Gazy už jsou hlášeny první izraelské údery.
S blížícím se příměřím v Gaze pokračovaly intenzivní boje a letecké údery izraelské armády. Za posledních 24 hodin při nich zahynulo 88 Palestinců, oznámilo tamní ministerstvo zdravotnictví.
Dohoda počítá s tím, že 19. ledna začne platit příměří, které v první fázi přeruší boje na 42 dnů. Zároveň má být propuštěno 33 rukojmích držených palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy.
„Česko je proexportní, velmi otevřenou ekonomikou, 80 procent všeho jde na export. Pro Česko je v daném celku smlouva výhodná, ale rozumím tomu, že určitá část trhu může mít obavy,“ říká Vrecionová.
„Zásadní pro uživatele bylo nahradit staré nevyhovující protitankové miny bakelitové, které byly vyrobeny v letech 1983 až 1985,“ sdělilo ministerstvo obrany
Izraelské jednotky se během 60 dní stáhnou z jižního Libanonu, zatímco se tam rozmístí vojáci libanonské armády. Hizballáh současně přesune své síly od izraelsko-libanonských hranic za řeku Lítání.
„Izrael si od toho slibuje, že se tím zvýší tlak na Hámas v palestinském Pásmu Gazy,“ říká pro Český rozhlas Plus Břetislav Tureček, šéf Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity.