Čínská obchodní bilance zaznamenala za březen mírný přebytek
Čínská obchodní bilance zaznamenala za březen mírný přebytek. Za únor Čína nečekaně spadla z přebytkové obchodní bilance do deficitu 7,3 miliard dolarů. V obchodní bilanci se naopak daří Německu. Jeho přebytek dosáhl v březnu rekordních hodnot a stoupl na 15,2 miliard eur. Německý podíl exportu je zatím nejvyšší za celou dobu sledování tohoto ukazatele - 91 miliard eur.
V březnu se Číně podařilo napravit velký únorový výkyv. Dosáhla přebytku ve výši zhruba 140 milionů dolarů. „Poprvé se Číně po sedmi letech stane, že první kvartál bude skutečně v červených číslech,“ říká Ilona Švihlíková z pražské Vysoké školy ekonomické.
Trend posledních měsíců, kdy čínská obchodní bilance klesala a z několikamiliardovýh přebytků se dostala do červených čísel, se podařil otočit díky několika vlivům.
„Jednak jsou to vlivy záměrné – záměrné směřování čínské politiky k posílení vnitřního trhu. A z tohoto hlediska někteří čínští ekonomové paradoxně tento deficit obchodní bilance v prvním čtvrtletí chápou pozitivně a na druhé straně je potřeba vzít v úvahu, že významný čínský obchodní partner Japonsko zaznamenalo fukušimskou tragédii a také rostoucí ceny primárních komodit, které Čínu velice silně ovlivňují,“ říká Švihlíková.
I přes pokles poptávky z Číny se dařilo německému exportu, a to nejlépe od doby, kdy se začal export měřit. Ale nejenom německý export dosáhl rekordních hodnot, ty vykázal i import. Obě čísla se dostala na rekordní úroveň od 50. let, kdy se evidují.
Hlavním německým odbytištěm je Evropská unie. „Německu pomohla velmi silná průmyslová báze. Žádná země nemá tak silný a diverzifikovaný průmysl jako Německo. Němci už také mnoho let provozují strategii mzdové deflace. A v mezinárodním měřítku nelze zapomenout na kurz eura, který byl postižen dluhovými problémy eurozóny,“ vysvětluje Švihlíková.
Čína má zájem o high-tech výrobky
Import Číny je také nadále vysoký. Čínská vláda silně podporuje import high-tech výrobků, těmi chce modernizovat svoji ekonomickou strukturu. Výrobky nabízí například Německo.
„Čína má velký zájem nejenom o high-tech zboží, ale také o německé investice ve strojové výbavě, takže je možné, že se Německu bude i nadále dařit takto táhnout svůj export, ale jsou tu i zmírňující vlivy jako kurz eura a je tu i problém s vývojem monetární politiky v eurozóně,“ vysvětluje Švihlíková.
