Využívání jüanu v mezinárodním obchodě prudce roste. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí Čína domácí měnu použila k zúčtování pouhých 0,5 procenta přeshraničních obchodů, letos už šlo o celých sedm procent. A podle expertů zdaleka nejde o konečné číslo.

14:09 19. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Státy skupiny BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a Čína, se nedávno společně s Jihoafrickou republikou dohodly na tom, že ve vzájemném obchodě budou napříště ve větší míře využívat vlastní měny. Cílem je oslabení výsostné pozice amerického dolaru.

Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka tento krok může být receptem na diskutované globální nerovnováhy.

„Situace, kdy svět je dominován jednou jedinou měnou, americkým dolarem, neodpovídá struktuře světové ekonomiky. Americká ekonomika je nejvýznamnější ve světě, ale její vliv postupně slábne tak, jak rychle rostou nové ekonomiky,“ říká Mertlík.

Že bude hrát čínská měna v budoucnu větší mezinárodní roli, je podle něj přirozené, záležet však bude na vývoji kurzu jüanu v budoucnu. „Pokud bude kurz volatelní, tak to samozřejmě může přinášet i nové nerovnováhy,“ podotkl ekonom.

„Jak se zdá, Čína spolu s posilujícím ekonomickým vlivem velmi intenzivně posiluje svůj politický vliv ve světě a snaha o větší prosazení vlastní národní měny je součástí tohoto geopolitického procesu,“ dodal Mertlík.

Jako dalšího kandidáta na mezinárodní uplatnění vidí indickou rupii, a to především vzhledem k velikosti země: „Ale to velmi záleží na přáních Indie, ne její měnové, ale i mocenské politice a na tom, zda o tom vůbec bude mít zájem.“

Roman Chlupatý, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít