Čtvrtým operátorem chce být i polostátní ČEZ. ‚Na politický požadavek,‘ tvrdí menšinový akcionář
Příběh o tom, kdo by se mohl stát čtvrtým operátorem a zatlačit na snížení cen, má další pokračování. Po několika odkladech a nejasnostech, jaká společnost by se o toto místo mohla ucházet, má teď zájem také polostátní podnik ČEZ. Mohl by se totiž zapojit do chystané dražby frekvencí, které potřebuje ke vstupu na trh. Podle menšinového akcionáře Michala Šnobra jde ale o riziko a vedení vyslyšelo politický požadavek.
Téměř rok se operátoři a možní zájemci o pozici čtvrtého hráče přou s telekomunikačním úřadem o podobě 5G aukce, v níž se budou dražit frekvence právě i pro případného nováčka. Zájmem ucházet se o místo na trhu se nově netají energetická společnost ČEZ.
„Fakt, že chceme být plnohodnotným čtvrtým operátorem, je více než výmluvný,“ naznačil Radiožurnálu mluvčí polostátního podniku Ladislav Kříž.
Microsoft odkoupil od skupiny ČEZ podíl v izraelském startupu. Celkem zaplatil téměř čtyři miliardy korun
Číst článek
O expanzi na telekomunikačním trhu přitom nedávno mluvil i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Přichází telekomunikační úřad a říká, pojďme soutěžit čtvrtého operátora. Díváme se na konzultační proces, a jak moc bychom mohli uspět. Teď jsme přesně v tom procesu analýzy,“ řekl tehdy.
ČEZ ale zatím nechce upřesnit, jestli plánuje nakupit frekvence jak v městském pásmu 3,5 GHz, tak i v celoplošném pásmu 700 MHz. Část kmitočtů v nižším pásmu, bez nichž ČEZ vlastní plnohodnotnou síť nevybuduje, přitom telekomunikační úřad ve třetím návrhu podmínek aukce opět vyčlenit pro nové hráče.
Politický požadavek?
Vstup na mobilní trh by pro ČEZ nebyl úplnou neznámou. Už nyní provozuje virtuálního operátora, který má téměř 130 tisíc zákazníků. Staví také svou optickou síť, ale primárně pro potřeby energetiky. Další zkušenosti v telekomunikacích ovšem nemá. Zástupce menšinových akcionářů Michal Šnobr kvůli tomu považuje záměr stát se vyzyvatelem současných hráčů za rizikový. Vedení ČEZ podle něj vychází vstříc politickým požadavkům.
„Dlouhodobě si ministerstvo průmyslu nedokáže s tím tendrem poradit. A teď po několika změnách podmínek a odkladech ta situace trvá. Jsou obavy, aby se do té aukce vůbec někdo přihlásil,“ namítá menšinový akcionář. ČEZ navíc na takový projekt podle něj nemá žádné know-how a zájem energetického podniku nepovažuje za seriózní.
Operátor O2 spustí v červenci první veřejnou 5G síť. Většina zákazníků ale službu nevyužije
Číst článek
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž odmítá, že by společnost dostala účast v dražbě za úkol. „Žádné politické zadání zde není. My v tom vidíme pouze obchodní příležitost, která se na českém trhu nabízí.“
Šnobrova slova odmítá i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO): „To není o politickém požadavku. ČEZ investuje do řady odvětví. Pokud už byli v situaci virtuálního operátora, tak toto je krok, který činí i ostatní společnosti. Navíc nevíme, jestli ČEZ do tendru půjde.“
Podle ministra se naopak ukazuje, že předělání prvních podmínek, které loni připravil expředseda úřadu Jaromír Novák, byl klíčový krok. O dražbu má teď podle ministra zájem víc uchazečů a to je podle něj podstatné.
Původní podmínky představil telekomunikační úřad pod vedením Jaromíra Nováka loni v červnu. Kvůli neshodám právě s ministerstvem průmyslu a obchodu, které požadovalo zadání upravit, Novák letos v lednu rezignoval. Změny navrhované ministerstvem odmítal a tvrdil o nich, že nepovedou k příchodu silného čtvrtého operátora.
Tehdy ani ČEZ veřejně o dražbu zájem neprojevoval. Telekomunikační úřad ji připravuje dva roky. Uchazeči dostali několik šancí zadání připomínkovat. ČEZ toho poprvé využil až letos v květnu, kdy úřadu zaslal několik poznámek.
„Je pravda, že připomínky MPO a připomínky ČEZ k posledně navrženým podmínkám aukce jsou si hodně blízké. A je pravda, že nové, tedy třetí podmínky aukce jsou poměrně dost upravené právě podle těch předchozích připomínek ČEZ,“ podotýká poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro ICT a telekomunikace a digitální ekonomiku Martin Jiránek z Pirátské strany.
Podmínka na míru
Úřad už pod novým vedením do nejnovějšího, v pořadí už třetího návrhu zadání aukce přidal podmínku, která částečně vychází z jedné připomínky ČEZ. Zájemce o balík frekvencí vyhrazených pro nováčka v pásmu 700 MHz by se podle aktuálního znění podmínek mohl z aukce stáhnout, pokud se mu nepodaří zároveň vydražit frekvence v pásmu 3,5 GHz, respektive pokud se jejich vyvolávací cena zvedne alespoň o pětinu. Zaplatí za to pokutu 70 milionů korun.
Stát znovu předělal pravidla pro 5G aukce. Vrací, co sám před třemi měsíci vyškrtl
Číst článek
Proti této podmínce se ohradil jiný zájemce – společnost Nordic Telecom. „Umožňuje některým zájemcům, kteří nemají žádné pásmo, z aukce odstoupit s velmi nízkou sankcí a vytváří prostor pro spekulativní chování a umělé navyšování cen pro ostatní uchazeče,“ upozorňuje ředitel Nordicu pro vnější vztahy David Voska. Operátor se přitom dlouhodobě netajil tím, že by se čtvrtým hráčem rád stal, pokud tomu budou parametry soutěže nasvědčovat.
Zmíněné pravidlo, které umožňuje z dražby vystoupit, přitom využít nemůže. Tuto šanci dostanou pouze noví zájemci, kteří nevlastní kmitočty v pásmu 3,7 GHz, a právě ty Nordic získal v roce 2017. Naopak ČEZ, který tyto frekvence nemá, by možnost stáhnout se z dražby měl.
Výhrady vůči navrženým parametrům přitom neskrývají ani současní operátoři. Těm vadí především to, že by měli umožnit vstup do svých sítí i společnostem, které mají frekvence z jiné dražby. Podle jakého zadání se ale budou frekvence dražit, zatím ještě není jasné. Do konce příštího týdne mají uchazeči čas na zaslání dalších připomínek. Definitivní pravidla aukce by telekomunikační úřad mohl vyhlásit o prázdninách.
