Kdo ohlídá problematický úsek D8? Ředitelství dálnic vypsalo tendr za 300 milionů
Ředitelství silnic a dálnic vypsalo tendr na nový monitoring problematického úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi na Ústecku, zjistil Radiožurnál. Před šesti lety došlo v místě k sesuvu půdy a na podzim loňského roku ředitelství objevilo ve svahu další trhliny. Zakázka má spolu s rámcovými smlouvami hodnotu skoro 300 milionů korun, zájemci mohou přihlášky posílat do začátku května.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má dosavadní monitoring na starosti do prosince 2021.
„Všechny tyto činnosti vykonává tým expertů ŘSD v rámci činnosti supervizní komise RAMO (Rady monitoringu bezpečnosti provozované dálnice),“ vysvětlil Radiožurnálu mluvčí ředitelství Jan Studecký s tím, že roční náklady na zajištění subdodávek monitoringu jsou zhruba 20 milionů korun bez DPH.
Co čekat od nové zakázky? „Zejména bude zajišťováno komplexní vyhodnocování získaných dat s cílem zajištění bezpečnosti provozované stavby se zásadami stanovenými ministerstvem dopravy,“ řekl Studecký.
Dostavba D8 stála skoro 15 miliard korun, s tunelem by podle Dětí Země přišla stavba na 12 až 14 miliard
„Cílem zakázky je posílit již v současné době nadstandardní geotechnické a geodetické sledování stavby D8 a jejího okolí a zajistit udržení bezpečnost stavby provozované v území postiženém svahovými deformacemi,“ dodal.
Doba trvání smlouvy podle něj bude 48 měsíců, termín podání nabídek je květen letošního roku. Konečná cena vzejde z výběrového řízení, aktuálně je to 116 milionů plus rámcová smlouva za 177 milionů.
Není navíc vyloučeno, že poté nebude třeba vypsat nový tendr a hlídat úsek dál.
‚Mohlo se postupovat pečlivěji‘
Spolek Děti Země dalšímu monitoringu sice rozumí, dalo se mu ale podle něj předejít, kdyby probíhala lepší komunikace ředitelství s nezávislými odborníky. Má tím na mysli geology a také spolky, jak Radiožurnálu řekl předseda Dětí Země Miloslav Patrik.
Stát versus kamenolom. V případu sesuvu půdy na D8 chce soud zadat revizní posudek
Číst článek
„Od roku 1995 bylo jasné, že dálnice prochází asi dvěmi kilometry rizikovým územím se sesuvy. Dalo se tomu území vyhnout nebo se mohl postavit tunel. Příprava, projektování, i samotná výstavba, se mohla provádět pečlivěji,“ míní Patrik.
Dostavba D8 stála skoro 15 miliard korun, s tunelem by podle Dětí Země přišla stavba na 12 až 14 miliard.
„Průchod D8 Českým středohořím (stavba 0805) je patrně největším průšvihem ve stavbě dálnic u nás, je postavena v nejhorším možném místě, snad ani neexistuje dražší úsek v celé naší dálniční síti, a co víc - peníze ze státního rozpočtu se sem budou cpát po celou dobu životnosti stavby,“ komentoval pro Radiožurnál geolog Vladimír Cajz z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Chybné podle něj bylo, že se dálnice stavěla „salámovým způsobem“ od Prahy ve směru k Chráněnné krajinné oblasti. „Pak už to jinudy nešlo.“ dodal.
Problémy se stavbou
Stavba dálnice D8, která má celkem 92 kilometrů a spojuje Prahu s Ústím nad Labem a německou dálniční sítí, trvala více než 32 let. Problematický byl zejména úsek vedoucí přes České středohoří. Na to, že by do této části krajiny neměl zasahovat, upozorňovali ekologové.
V roce 2012 jejich námitky defnitivně zamítl Ústecký kraj, stavba tak mohla pokračovat. V létě následujícího roku ji ale překazil masivní sesuv půdy. Podle končícího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) ho způsobily intenzivní srážky a také nedostatečně zvládnuté odvodnění blízkého kamenolomu.
Dělníci tak museli místo stavby řešit sanaci svahu a také odklízení půdy ze staveniště. Od roku 2017 je dálnice v provozu.
