Novela do českého práva zavádí směrnici Evropské unie, která si od ní slibuje posílení správy daní v oblasti digitální ekonomiky. Platformy totiž dosud nemusely poskytovat informace, které by finanční úřady mohly využít ke kontrole a případnému zdanění příjmů uživatelů. Odpovědnost byla individuálně na prodejcích.

Od příštího roku by i na online tržiště v Česku měla nově přejít povinnost předávat údaje o některých prodejcích finančním úřadům. Pravděpodobnou inspirací je přístup, který se osvědčil v USA, kde se platformy na spolupráci při výběru daní dohodly s jednotlivými státy. 

„Evropská unie a Spojené státy se tak svými postoji v kontextu digitalizace sbližují a navzájem se inspirují,“ vysvětluje Lukáš Moravec z Centra daňových studií Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

30 transakcí, 2000 eur

Nová právní úprava pracuje s tím, že většina lidí online prodej využije jen příležitostně. Právě kvůli nim zákon určuje limity, díky kterým prodejce nemusí spadat do daňové ohlašovací povinnosti.

Limity jsou stanoveny na 30 transakcí ročně a tržbu z prodeje do výše 2 000 eur (při současném kurzu cca 48 600 korun – pozn. red.). 

V praxi to znamená, že pokud prodejce provede 30 nebo více transakcí, provozovatel ho zahrne do oznámení bez ohledu na částku, kterou vydělá. „Obdobně bude informace o prodejci zahrnuta, i pokud provede jedinou transakci s hodnotou vyšší než 2000 eur,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

„Pokud se tedy uskuteční prostřednictvím platformy například prodej automobilu za 3000 eur, provozovatel o uživateli zahrne informace do oznámení správci daně,“ popisuje mluvčí.

To však automaticky neznamená, že po něm bude nutně nějaká daň vymáhána. Prodej přes online platformu totiž nemění platnost stávajících pravidel osvobození od daně z příjmu. Pokud prodejce nevykonává prvky podnikatelské činnosti, daň z příjmu se na prodej movité věci nevztahuje.

Výjimkou jsou auta, u kterých je podmínka, že je prodejce musí vlastnit alespoň jeden rok. Tyto okolnosti pak už bude muset posoudit konkrétní finanční úřad.

Využití k podnikání

Podle odborníků navíc lidé, kteří online tržiště využívají běžným způsobem, nejsou důvodem zavádění směrnice. „Jedním z jejích zřejmých záměrů je rozeznat prodejce, kteří online platformy využívají k realizaci obchodů, kdy vykazují prvky podnikatelské činnosti. Tito prodejci přitom nerespektují nebo si neuvědomují svou povinnost odvádět správně daně,“ podotýká Moravec.

Nová pravidla dopadnou na čtyři typy internetových prodejních platforem. Jde o ty, které usnadňují poskytnutí nemovité věci, dopravního prostředku, osobní služby a prodej zboží.

V praxi se tak dotknou společností jako Airbnb, Uber, Bolt, ale také online tržišť, které uživatelům nabízejí možnost prodávat věci. Typicky jde o stránky jako Vinted, Aukro nebo třeba Marketplace, který spadá pod facebook, či Sbazar od Seznamu.

Obliba těchto platforem v Česku roste. Například Aukro za rok 2021 evidovalo transakce v celkové hodnotě 3,3 miliardy korun, což představuje meziroční růst přes 30 %. Vyplývá to z červnové tiskové zprávy.

Členské státy jsou povinny schválit nová opatření do konce letošního roku, v České republice novela čeká na prezidentův podpis. První oznámení finančním úřadům budou muset online tržiště finančním úřadům podat až v lednu 2024.

Miroslav Harant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít