Bratrská pomoc, nebo invaze? Polský rozhlas vysílal sovětskou propagandu, Bukurešť okupaci odsoudila
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa před 57 lety šokovala svět. Jak o okupaci psali a mluvili v zahraničí? První díl seriálu Radiožurnálu se zabývá Polskem, jehož tanky v noci z 20. na 21. srpna roku 1968 také překročily československou státní hranici.
„Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů.“ Tak znělo první hlášení Československého rozhlasu, který před 57 lety informoval o okupaci Československa pěti armádami zemí Varšavské smlouvy. Věta, na kterou pamětníci srpnových událostí zřejmě nikdy nezapomenou.
Bratrská pomoc, nebo invaze? Z Polského rozhlasu se ozývala sovětská propaganda, Bukurešť okupaci odsoudila
Zatímco na západě o událostech v Československu otevřeně informovali a přibližovali i obavy a příběhy běžných Čechů a Slováků, v satelitech Sovětského svazu média šířila kremelskou propagandu. Jinak tomu nebylo ani v Maďarsku nebo v sousedním Polsku, jehož vojáci se na okupaci Československa také podíleli.
Polský rozhlas, který sloužil jako hlásná trouba Polské sjednocené dělnické strany, označoval invazi pěti armád východního bloku za bratrskou pomoc a politiku reformního komunisty Alexandra Dubčeka za úpadek socialismu. Podle šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Josefa Pazderky vnímala Varšava Pražské jaro za ohrožení vlastní bezpečnosti.
51:24
Srpen 1968 byl šok, zlom a přerušení nadějí. ‚Pohled sovětské strany zůstává bílým místem,‘ říká historik
Číst článek
„Dost se v tom ozývala celková sovětská propaganda o tom, že se Severoatlantická aliance snažila skrze Československo vytvořit předpolí pro útok na celý východní blok.“
Někteří Poláci proti okupaci otevřeně protestovali, známý je například tragický příběh Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil na varšavském stadionu. Propaganda polských médií však byla v souladu s politikou komunistické vlády ve Varšavě, která vůči Československu zaujala tvrdý přístup.
„V Polsku stejně jako ve východním Německu lídři a představitelé komunistické elity tlačili Kreml k tomu, aby zasáhl vůči Československu tvrději,“ vysvětluje Pazderka.
Samostatná linie Rumunska
Mezi země, které se tlaku z Moskvy nepodvolily, patřilo Rumunsko. Státní rádio Bukurešť nazývalo dění v Československu otevřeně invazí, informovalo o mrtvých a přinášelo zprávy z demonstrací proti okupaci v Praze, Bratislavě nebo Košicích. Země pod vedením Nicolae Ceaușesca okupaci veřejně odsoudila.
3:14
Z pražského jara do normalizace. Dubčeka vystřídal před 55 lety v čele komunistické strany Husák
Číst článek
„Snažil se o samostatnou linii, která akcentovala určitou metodu nevměšování se do československých událostí. Ale musel se samozřejmě předtím ujistit, že za to neponese nějaké tvrdé důsledky,“ přibližuje Pazderka.
Ze socialistických zemí pak odmítavý postoj k okupaci zaujala Jugoslávie, Albánie, ale i Čína. Příslušnost k východnímu bloku tak automaticky neznamenala podporu okupace Československa, které tak zaplatilo daň za období krátkého uvolnění a společensko-kulturního rozkvětu, pro nějž se vžilo označení Pražské jaro.
Od srpnových událostí letos uplyne 57 let. Jak o okupaci vojsky Varšavské smlouvy informovali v zahraničí, si tento týden připomínáme každý den v ranním Radiožurnálu. V úterý se zaměří na Sovětský svaz.
