Druhý důchodový pilíř Čechy neláká. Vstoupilo do něj zatím 50 tisíc lidí
Češi nemají příliš velký zájem o spoření ve druhém důchodovém pilíři. Zatím do něj podle nejnovějších dat vstoupilo zhruba padesát tisíc lidí. Původní odhady přitom mluvily o tom, že by jich mělo být za první půlrok fungování fondů až půl milionu. Čechům vadí hlavně to, že nemohou ze druhého pilíře vystoupit.
Podle ekonoma Daniela Münicha přišla penzijní reforma příliš pozdě. „Já si myslím, že druhý pilíř neřeší problém nadcházejícího demografického stárnutí. Když to řeknu hodně jednoduše, peníze jsme projedli. A nějakou reformou, že se peníze přendají z jedné kapsy do druhé, dodatečné peníze nevyrobíme,“ říká.
Že o tuto formu spoření není zájem, potvrzuje analytik Tomáš Rampula ze společnosti Swiss Life Select, která pravidelně dění kolem druhého pilíře mapuje.
O malém zájmu Čechů o vstup do druhého důchodového pilíře informovala redaktorka Petra Benešová
„Je jasné, že plánované změny v zákonech a plánované možné změny druhého pilíře nemohou vlastně legislativně vůbec proběhnout. Protože dojde k takovým politickým změnám, že druhý pilíř je velmi ohrožen, co se týká jeho fungování. Takže ty původní počty nebudou ani zdaleka naplněny,“ vysvětluje.
Ekonomové přitom varují, že kvůli nízké porodnosti nebude mít kdo vydělávat na příští generace. Stát by tak měl motivovat ke spoření hlavně mladé lidi. Pavlína Novotná z Hradce Králové je na rodičovské dovolené. Je jí 32 roků, a proto přemýšlí, jak by rodinu zajistila do budoucna. Důchodové spoření ve druhém pilíři ale mladé matce nevyhovuje.
„Rozhodli jsme se, že do druhého pilíře nepůjdeme z toho důvodu, že nevěříme tomu projektu, který stát vybral. Raději budeme nakupovat nemovitosti, investovat do zlata,“ říká.
Lidem vadí nevratnost rozhodnutí
Podle analytiků takhle uvažuje stále více lidí. Navíc jim vadí omezení, která jsou u druhého pilíře. Například to, že z něj člověk nemůže vystoupit.
„Když se dostanou do finančních problémů, že by si mohli sáhnout na ty peníze, které si tam nějakou dobu šetřili, nebo kdyby došlo k takovým politickým otřesům jako teď, že by se mohli na ty peníze opět dostat. V okamžiku, kdy mají lidé pocit, že jsou tam naprosto plně svázaní, pro ně je ten produkt strašně rizikový,“ tvrdí Rampula.
Dočasné pozastavení spoření by podle ekonomů mělo smysl pro každého, kdo by aktuálně potřeboval naspořené finance. Na druhé straně stát chce, aby spoření bylo dlouhodobé a sloužilo jako pojistka na stáří. Zatím se ukládání peněz pozastavuje jen v konkrétních případech.
„Druhý pilíř funguje tak, že vyvedete tři procentní body z prvního pilíře, které byste jinak dávali do státního důchodu. Ale musíte k tomu přidat ještě dvě procenta ze svého. Ukládáte peníze celou dobu, co jste zaměstnáni. Pokud jste v mezidobí na mateřské nebo něco takového, tak peníze neukládáte,“ objasňuje ekonom Jiří Šatava z institutu CERGE.
Tedy i v případě, že jste nezaměstnaní. Otázkou podle analytiků ale zůstává, co se bude dít v případě, že člověk opakovaně ztratí práci a nesplní délku pojištění pro nárok na starobní důchod. Ta se postupně prodlužuje až na 35 let. Podle ekonoma Daniela Münicha, by stát měl myslet na to, jak motivovat lidi, aby co nejdéle pracovali.
„Podpora částečných úvazků, to se týká jak těch starších, kteří už nechtějí tolik pracovat, ale pracovat chtějí. Nebo rodičů v době, kdy mají děti, a tam se to dá udělat daňově. Dá se to udělat například ve státní a veřejné sféře tím, že ministerstva, úřady a školy budou nabízet preferenčně částečné úvazky,“ navrhuje.
Taková politika by prý podpořila rodiny, aby si pořídily více dětí. Lidé starší 35 let mohou do druhého pilíře vstoupit do konce června, pak už jen mladší ročníky.
