Kriminálníci pořád hledají nové cesty, jak vyhledávače zneužít. A v některých případech je dobré si dát zvlášť pozor.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak poznám, že za odpovědí vyhledávače na můj dotaz by mohl být schovaný podvodník? Poslechněte si Antivirus

„Prošli jsme několik výzkumů, které se věnují takzvaným informačním pustinám, v angličtině se to jmenuje Data Voids,“ přibližuje reportérka Českého rozhlasu Jana Magdoňová.

„Jsou to případy, kdy na internetu není o hledané věci dostatek důvěryhodných informací a otevírají se tak možnosti pro podvodníky, aby takové pustiny využili,“ dodává.

Šarlatáni na webu

Konkrétním příkladem jsou zázračné léčivé přípravky. Tedy věci, o kterých ještě nikdo neslyšel.

„Šarlatán si vymyslí léčivou látku, sám ji pojmenuje a vytvoří jí webovou stránku. Pod tímto názvem se na internetu nebo sociálních sítích nic jiného nevyskytuje. Podvodník nemá konkurenci a může tuto novou látku vychvalovat, třeba na webových stránkách nebo v příspěvcích na sociálních sítích,“ popisuje reportér Jan Cibulka.

Když na zmínku o údajném zázračné léku pak někdo narazí a chce zjistit něco víc, tak ho obvykle zkusí vyhledat. „Vyhledávač mu ukáže všechny výsledky, které obsahují prakticky jen to, co připravil podvodník. Šarlatán tak využil informační pustinu a zaplnil ji jen svým podvodným obsahem,“ vysvětluje.

Nové informace

Vyhledávače se s tímto snaží bojovat, ale není to stoprocentní a hlavně to chvíli trvá. Vyhledávače totiž nechtějí automaticky potlačovat informace jen proto, že jsou nové.

„Ale v případě našeho šarlatána bude chvíli trvat, než si ho všimnou média nebo lékaři, a na internetu se objeví první články o tom, že údajný zázračný lék je nesmysl a může škodit. Mezitím už podvodník může oklamat a okrást spoustu lidí.“

Informační pustiny se nemusí týkat jen léků a zdraví. Dalším příkladem jsou zásadní aktuální události jako teroristické útoky nebo ekologická neštěstí.

Smyšlené zprávy

Když k něčemu takovému dojde, lidé okamžitě začnou hledat víc informací. Jenže ty v prvních momentech zkrátka nejsou dostupné. Chvíli trvá, než média informace ověří a zveřejní. Protože v prvních chvílích nemusí mít jasno ani bezpečnostní složky nebo záchranáři.

„A přesně tady se otevírá prostor pro podvodníky nebo dezinformátory, kteří na sociálních sítích začnou zveřejňovat smyšlené zprávy. Často je doplňují fotografiemi nebo záběry údajně z místa, ale jde o starší záběry z podobných událostí nebo fotomontáže.“

Známým příkladem je falešná zpráva o výbuchu u sídla amerických bezpečnostních složek Pentagonu v roce 2023. Ta začala jako příspěvek na sociální síti s fotomontáží, která ukazovala oblak černého kouře poblíž budovy. „I když média falešnou zprávu rychle vyvrátila, i tak došlo v mezičase k poklesu amerických akcií.“

Sponzorovaný příspěvek

Dalším oblíbeným místem pro podvodníky jsou reklamy. Ve vyhledávačích se zobrazují na prvních místech, ještě před reálnými výsledky hledání. Jsou označené drobným písmem jako sponzorovaný příspěvek a je snadné to přehlédnout. „Vyhledávače se snaží podvodné inzeráty mazat, ale pachatelé jsou opět o krok napřed a chvíli trvá, než falešnou reklamu odstraní. Pachatelé se pak jen přesunou rychle jinam.“

Útočníci často číhají na lidi, kteří hledají nějaký program ke stažení. Přes podvodnou reklamu jim pak podstrčí falešnou verzi třeba nástroje na úpravu fotek. Program jim z počítače potom ukradne hesla nebo další důležité informace.

Jiří Chum, Jana Magdoňová, Jan Cibulka, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít