Vztahy mezi dvěma velkými mocnostmi, Ruskem a sousední Čínou, dělaly Spojeným státům obavy už začátkem 70. letech minulého století. Přestože kontakt mezi Washingtonem a Pekingem byl v té době téměř nulový, tehdejší poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger se rozhodl, že komunikaci zahájí a tím ještě víc oddělí Peking od Moskvy.

Úspěch jeho plánu stvrdila cesta prezidenta Richarda Nixona do Číny v roce 1972, jako historicky první cesta americké hlavy státu do země.

Pozorovatelé sledující americkou zahraniční politiku se domnívají, že nový americký prezident Donald Trump se pokouší o něco podobného, jen s tím rozdílem, že místo sbližování s Pekingem hodlá posílit vztahy s Kremlem.

Taktika „obráceného Nixona“ je pro čínské vedení podle amerického deníku Wall Street Journal nejhorší noční můrou. Na rozdíl od 70. let minulého století, kdy se čínsko-ruské vztahy rozpadaly, jsou nyní pevnější – vlády podepsaly dohodu o přátelství bez limitů, ze které obě nyní těží.

Rusko získalo jak diplomatického spojence, který ho odmítá nazývat agresorem a opakuje ruskou propagandu o invazi na Ukrajinu, tak obchodního partnera. Čína kupuje ruskou ropu a plyn, které před invazí šly do Evropy, a loni obchod mezi státy stoupl na rekordních 240 miliard dolarů, v přepočtu 5,7 bilionů korun. Čína si na druhou stranu jako zásadní odběratel energií může diktovat cenu a výhodně získává fosilní paliva.

Jak si ale obě strany uvědomují, na silných základech přátelství nestojí. „Mezi Ruskem a Čínou neexistuje žádná důvěra, protože obě země se v nedávné historii mnohokrát zradily a část čínských nacionalistů si dodnes nárokuje ruské území,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz novinář a analytik čínských projektů z Asociace pro mezinárodní otázky Filip Noubel, který sídlí na Tchaj-wanu. „Současná aliance slouží jejich zájmům,“ míní.

Trumpova strategie

To si Trumpova administrativa uvědomuje a několik kroků z poslední doby naznačuje, že toho chce využít a dostat Rusko na svou stranu. Americký viceprezident J. D. Vance nabídl Rusku, že pokud se podaří uzavřít mír na Ukrajině, dojde k restartu vztahů. Uvedl také, že Rusko je ve vztahu s Čínou slabším hráčem. „Není v zájmu (ruského prezidenta Vladimira) Putina být mladším bratrem v koalici s Čínou,“ cituje ho Wall Street Journal.

Spojené státy zároveň přinesly v pondělí na Radu bezpečnosti OSN rezoluci vyzývající k rychlému ukončení války. Dokument ale nezmiňoval Rusko jako agresora, chyběla i zmínka o celistvosti ukrajinského území. Zároveň již dříve Trumpova administrativa odmítla návrh Pekingu, aby se podílel na řešení konfliktu.

„Až vyjednávání skončí, tak Trump restartuje vztahy s Ruskem s vidinou izolace Číny,“ domnívá se Matt Turpin, který byl součástí národní bezpečnostní rady za první Trumpovy administrativy a nyní působí v americkém think tanku Hoover Institution.

„Zdá se, že Trumpovým cílem je udělat z Ruska většího spojence, protože na rozdíl od Číny představuje menší hrozbu: nekonkuruje v globálním měřítku pokud jde o technologii nebo zahraniční vliv v Africe a Latinské Americe a co je nejdůležitější v asijsko-pacifickém regionu,“ popisuje motivaci Washingtonu Noubel. „Trump definitivně vrací Rusko na mezinárodní scénu.“

Čína by mohla posílit

Vzhledem k ekonomickým vazbám i stejnému pohledu na mezinárodní uspořádání se ale experti shodují na tom, že to Spojené státy tak snadné mít nebudou. „Vždy je tu psychologická nejistota, že by Moskva mohla opustit Čínu a pokusila se dohodnout s Američany. Ale nemyslím si, že je silná,“ říká pro Newsweek analytik z polského think tanku Center for Eastern Studies Michal Bogusz.

Pokud by k tomu přesto došlo, mohla by z toho Čína těžit na mezinárodní scéně, kde by vystupovala jako důvěryhodnější a stabilnější partner ke Spojeným státům. „Dohoda mezi USA a Ruskem dá Číně víc možností a potenciální příležitosti,“ myslí si Paul Jones, výzkumník a bývalý americký vyslanec pro Evropu a Asii. Mohla by například zasáhnout do obnovy Ukrajiny nebo by posílila své vztahy s Bruselem.

„Nebudou ale příliš tlačit, nebo ne rovnou. Nechtějí, aby si to Američané rozmysleli. Zlaté pravidlo politiky je ‚nikdy nepřerušujte vaše nepřátele, když dělají chybu‘,“ doplňuje ho Bogusz.

Z Trumpova zvolení těží čínské vedení už nyní – s pozastavením zahraniční pomoci Spojených států přestaly proudit finance na podporu svobody slova v Číně nebo na práva diaspory a Hongkongu.

„Peking chce využít Trumpa ve svůj prospěch, zároveň si uvědomuje, že je naprosto nepředvídatelný a může změnit svou politiku během jednoho dne. Prioritou Pekingu je získat přístup na americké trhy a omezení podpory Washingtonu pro Tchaj-wan – stejně jako Japonsku a Jižní Koreji,“ domnívá se Noubel.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít