Loni u nás solární trh rostl o 366 procent. Vedou mezi těmi nově zřízenými solárními elektrárnami hlavně ty domácí?
Určitě. Zatím ještě táhnou trh domácí elektrárny, které jsou podporovány z programu Nová zelená úsporám. Hlavním faktorem byl nárůst cen elektřiny. Víme ale, že nastupují i firemní elektrárny, které budou naopak letos trh tahat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fotovoltaika vám energetickou soběstačnost nepřinese. Dokáže vám ale pomoct s energetickou krizí, tvrdí ředitel Solární asociace Jan Krčmář

Dá se říci, v jakém poměru vznikaly nové domácí i firemní instalace a pak ty opravdu velké?
Opravdu velké v podstatě v Česku zatím nevznikají. Máme tady prvních pár elektráren na jednu megawattu, což na české poměry je velké. Na evropské poměry ne. Ve srovnání s tím, co se třeba staví v Maďarsku, Polsku a Rumunsku, to zase tak velké není. Loni jich bylo jen několik, dají se spočítat na prstech jedné ruky.

Celkem z 34 tisíc elektráren byla stále ještě drtivá většina těch domácích elektráren, několik set firemních. Ten největší nárůst byl v těch domácích, u firemních je to dáno podle toho, jak jsou vypsané dotace a kdy se vypíšou, tak v tom roce se postaví, nebo nepostaví solární elektrárny.

Je naivní představovat si, že běžný rodinný dům a průměrná domácnost dosáhne instalací střešních solárních panelů energetické soběstačnosti?
Zatím ano. Musíme si říct, že solární energie v Česku, obzvlášť v těchto podmínkách, není primárně nástrojem, jak se od sítě nebo od energetického dodavatele úplně osvobodit. Technicky to je možné. Potřebujete spoustu panelů, obrovské baterie a přejít kompletně na výrobu nebo na využití energie. My ale primárně vidíme fotovoltaiku tak, že vám pomůže s krizí energetiky a zlevnit jako domácnosti.

Bohužel se tady vždy bavíme jen o domácnostech určitého segmentu, protože v Česku stavíme domácí elektrárnu jen pro střední třídu s vlastním rodinným domem, která dosáhne na dotace a má na to si zbytek zaplatit. Potřebujeme ale ještě více nových obnovitelných zdrojů, abychom zlevnili elektřinu na trhu.

Může se stát, že už teď má někdo instalovanou fotovoltaickou elektrárnu, ale nebude připojena? Třeba to připojení přijde až v listopadu. Co byste takovému klientovi doporučoval jako šéf Solární asociace?
Určitě nejdřív napsat stížnost. Napsat podnět na Energetický regulační úřad, který pro tyto případy zřídil speciální e-mailovou adresu. A může se samozřejmě obrátit i na provozovatele distribuční soustavy, aby to vysvětlil, aby řekl, kdy ho připojí a jaké tam jsou důvody. Protože často ty odpovědi jsou velice krátké. Je třeba si říct, že Česko bohužel rozvoj obnovitelných zdrojů, konkrétně fotovoltaiky, zaspalo i přes varování nás ze sektoru. A to i přesto, že třeba v Polsku už je několik let boom, ale my jsme se bohužel nepoučili.

Jestliže se u nás loni zprovoznilo skoro 34 tisíc nových solárních elektráren, jak jsme na tom ve srovnání s okolními zeměmi?
Jsme na tom opravdu špatně. Sice u nás trh obrovsky rostl, ale víme, že když máme procentuální nárůst a například rosteme z jedné elektrárny na deset, tak jsme rostli o deset procent, ale to nic neznamená. Na obyvatele rosteme pětkrát pomaleji než třeba v Polsku a Rakousku. U nás se loni postavilo asi 290 MW, v Polsku je to skoro 5 tisíc, v Rakousku minimálně tisíc až 1400 podle odhadu tamějších asociací.

To říkám, abychom nemluvili jen o „bohatém západu“, ale i o státech, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko. Ty rostou mnohonásobně rychleji, protože tam mají trh, který je připravený. Mají hodně firem, odbourávají dlouhodobě bariéry a jsou na to lépe připravené.

K čemu slouží tzv. Kodex kvality, který zavedla Solární asociace? Jak poznat solidní instalační firmu? A co je to agrivoltaika? Poslechněte si celý rozhovor.

Vladimír Kroc, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít