Francouzští poslanci mají hlasovat o dluhovém zákonu

Francouzský parlament by mohl už dnes hlasovat o zákonu, který v nejméně dalších třech letech dovolí vládě schvalovat pouze vyrovnaný rozpočet. Podobný zákon, označovaný též za dluhovou brzdu, má už několik evropských zemí včetně Německa. Zákon má velkou naději na schválení vzhledem k tomu, že v parlamentu mají většinu pravicové strany.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Paříž - Elysejský palác, sídlo francouzského prezidenta

Paříž - Elysejský palác, sídlo francouzského prezidenta | Foto: Paris Tourist Office, Claire Pignol

Povinnost zakotvit mechanismus dluhové brzdy do svých ústav je jedním ze šesti opatření v Paktu konkurenceschopnosti, který na Evropské radě v únoru tohoto roku navrhla spolu s Německem právě Francie, především ve snaze konsolidovat veřejné finance a také pomoci euru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Šmíd hovoří v Ranním Radiožurnálu o novém francouzském protidluhovém zákoně.mp3

Dluhová brzda omezuje možnosti státu se zadlužovat a nutí ho snižovat své dluhy.

Podle spolupracovníka Českého rozhlasu ve Francii Jana Šmída je nový zákon také možná určitou zlomyslností současné vlády vůči socialistům, protože vzhledem k nízké popularitě prezidenta Sarkozyho není vyloučeno, že socialisté vyhrají příští volby. Nový zákon by jim znemožnil po další tři roky zvyšovat výdaje státu.

Důchod až v 67 letech?

"Součástí Paktu konkurenceschopnosti jsou i další položky například odchod do důchodu v 67 letech a to si myslím, že ve Francii není možné schválit. Máme v živé paměti úspěšnou snahu prezidenta Sarkozyho zvýšit věk odchodu do důchodu na 62 let a co všechno se kolem toho odehrávalo," říká Jan Šmíd.

A dodává, že ani experti se nedokážou shodnout, zda nový zákon opravdu pomůže stabilizovat rozpočet:

"Experti také nemají jednoznačný názor na to, že schválení změnou zákona bude výhrou, krize podle nich byla vyvolána spíše nadměrným zadlužením soukromého sektoru a nezavinil ji problém ve veřejných financích."

Francie by na základě svého Paktu stability měla mít tento rok deficit rozpočtu kolem 5,7 procenta, ale už v roce 2014 pouze dvouprocentní.

Za Sarkozyho se dluh prohloubil

Současný návrh je iniciativou Nicolase Sarkozyho. Ten už v roce 2007, kdy se stal prezidentem hlásal, že nelze žít na dluh. Spolupracovník Českého rozhlasu v Limoges Martin Hybler ale připomíná, že právě za vlády Sarkozyho se dluh ještě prohloubil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spolupracovník Českého rozhlasu v Limoges Martin Hybler nevěří, že návrh projde

„Bylo potřeba reagovat na krizi a zaplatit bankám, aby nezkrachovaly. Teď prezident znovu obrací, jde hlavně o to zalíbit se agenturám, které známkují státy, v jakém stavu mají rozpočty a finance a podle toho si pak země půjčují peníze,“ myslí si Hybler.

Změna by to podle něj byla revoluční. „Francie byla už od středověku a od monarchie vždy zemí deficitní, nevěřím, že to může projít,“ uvedl Hybler.

V dolní sněmovně návrh podle něj poslanci bez problémů schválí, ústavní změna ale musí projít oběma komorami parlamentu a potom ji musí na společném zasedání obou komor schválit třípětinová většina poslanců. A takovou podporu návrh podle Hyblera jen těžko získá.

Igor Maňour, Jan Šmíd, Ondřej Černý, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme