Gulde-Wolfová: Maďarsko trpělo zastavením přílivu kapitálu
V Budapešti se dnes sešli představitelé centrálních bank Česka, Polska a Maďarska a také zástupců Mezinárodního měnového fondu, aby společně jednali o finanční krizi a situaci, která po ní následuje. Americký miliardář a finanční spekulant maďarského původu George Soros se nechal nově slyšet, že finanční krize ani zdaleka neskončila a že hrozí další propady ekonomiky, tedy recese ve tvaru dvojitého V. Pokud se kvůli tomu země střední a východní Evropy znovu dostanou do problémů, může jim pomoci půjčka od Mezinárodního měnového fondu. Maďarsko má s touto pomocí už své zkušenosti. Jak rychle dokáže Mezinárodní měnový fond při problémech zadlužených evropských zemí zareagovat, na to se Naďa Bělovská zeptala Anne-Marie Gulde-Wolfové, poradkyně z Evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu.
„V krizové situaci dokáže Mezinárodní měnový fond jednat velmi rychle. Když se v problémech ocitlo Maďarsko, podařilo se nám zemi poskytnout peníze do tří týdnů od okamžiku, kdy o ně požádala. To je ve srovnání s ostatními mezinárodními organizacemi bezprecedentní rychlost. Za normálních podmínek by to trvalo asi 2 až 3 měsíce, ale pokud to vážnost situace vyžaduje, může být většina našich obtylých procedur zrušena nebo zkrácena,“ uvedla pro Rádio Česko Gulde-Wolfová.
Rozhovor Nadi Bělovské s poradkyní z Evropského oddělení MMF Anne-Marie Gulde-Wolfovou.
Podařilo se podle Vás vyřešit problémy Maďarska úspěšně?
Maďarsko bylo hodně zranitelné kvůli zastavení přílivu kapitálu. Potřebovalo si na mezinárodních trzích půjčit peníze, aby mohlo financovat poměrně velký vládní deficit. A potřebovalo také získat peníze na uhrazení poměrně vysokého dluhu soukromého sektoru. Ale v době finanční krize v Západní Evropě mezibankovní trh úplně zamrzl a Maďarsko muselo čelit situaci, kdy na mezinárodní trhy ztratilo přístup. V praxi to znamenalo, že vládě začaly docházet peníze, které akutně potřebovala. A v této situaci nás maďarský kabinet oslovil s prosbou o pomoc. My jsme se, jak už jsem popsala, v poměrně krátkém čase shodli na programu, který podporovala také Evropská unie, a Světová banka slíbila, že Maďarsku vyplatí 20 miliard eur. Tato částka maďarské vládě umožnila odejít na chvíli z mezinárodních trhů a využít místo toho poskytnuté půjčky.
Pokud se v podobných problémech jako Maďarsko ocitne několik dalších světových zemí, bude se fond muset rozhodnout, kterým z nich pomůže. Na základě jakých kritérií určíte, který stát by měl půjčku získat?
Členy Mezinárodního měnového fondu je 186 zemí. A podle pravidel nás může každá země požádat o finanční pomoc. Je to skutečně právo každé členské země. Když nás o pomoc požádá, zahájíme s ní vyjednávání o politice, které by se země mela držet, aby si se svým problémem dokázala poradit. Pokud se s vedením státu domluvíme na konkrétním programu, který bude dodržovat, pak fond daný stát finančně podpoří. Máme členské země na všech pěti kontinentech, takže nikoho nediskriminujeme. Neurčujeme, která země má na půjčku nárok a která ne. Tím se odlišujeme od Světové banky, která rozlišuje členské země, které si od ní mohou půjčit a které si půjčovat nemohou.
Jaké podmínky musí země splnit, aby mohla od Mezinárodního měnového fondu půjčku získat?
Obecnou podmínkou, kterou musí každá země splnit, je odstranění příčin, které ekonomice způsobují problémy. Žádající země se proto musí fondu zavázat, že udělá konkrétní přesně jmenované kroky, které hospodářství země pomohou. Tyto kroky se samozřejmě liší případ od případu, protože země ani programy fondu nikdy nejsou stejné. Základními principy pro nás ale vždy je fiskální a monetární udržitelnost, dodržování principů volného obchodu a co nejmenší zásady do fungování trhů.
Mezinárodní měnový fond čelí poměrně vysokému riziku, že mu země ve finančních problémech nemusí půjčené peníze vrátit. Jaké tedy po státech požadujete záruky, že půjčené peníze skutečně splatí?
Garancemi jsou v podstatě právě tyto zmíněné ekonomické programy, na kterých se s danou zemí domluvíme. Protože pokud se jich země drží, vyřeší to její ekonomické problémy a stát bude schopen nám půjčku splatit. Samozřejmě se mohou objevit nečekané záležitosti, objevují se země, které mají problémy se splácením a kterým musíme splatnost půjčky prodloužit. Obecně ale platí, že nejlepší garancí je schválení kvalitní hospodářské politiky.
Jak byl zatím Mezinárodní měnový fond s touto strategií úspěšný? Kolik zemí Vám doposud poskytnuté půjčky nesplatilo?
Většina zemí půjčky splácí přesně podle plánu. Máme ale i případy, kdy se země dostaly do problémů. Často je to spojeno s přírodními pohromami nebo s politickými převraty. Většina těchto zemí je v Africe, takže jde o úplně odlišnou skupinu od států střední Evropy. Existuje i program, v jehož rámci byly některé půjčky odepsány výměnou za to, že země výrazně změní svůj politický směr. Tyto půjčky se splácely ze speciálního fondu, ale opět, i v tomto případě se jednalo pouze o země s velmi nízkými příjmy.
Kolik peněz vlastně může země v případě potřeby od Mezinárodního měnového fondu získat? Existuje nějaký strop, nad který už není možné úvěr poskytnout?
Každá země má podíl na kapitálu Mezinárodního měnového fondu, kterému říkáme kvóta. A právě s ohledem na tuto kvótu jsou půjčky limitovány. Velké programy, jako například ten maďarský, dostávají až 10x více peněz než kolik by odpovídalo konkrétnímu podílu dané země. To je takový náš neformální limit, ale žádný oficiální limit, kolik peněz můžeme poskytnout, ve skutečnosti neexistuje.
Fond se rozhoduje především podle toho, jaká je pravděpodobnost, že země skutečně bude schopna své závazky vůči měnovému fondu dodržet. Výše půjčky proto posuzujeme například podle výše hrubého domácího produktu dané země. Podle něj se dá usoudit, jak velký dluh bude země schopná unést.
