Konflikt Izraele a Íránu má charakter regulérní války. Islamistický režim spíše nepadne, míní expert
Ozbrojený střet Izraele a Íránu vstoupil do čtvrtého dne. I v noci na pondělí pokračovaly obě strany ve vzdušných útocích. Podle íránského ministerstva zahraničí už při úderech zemřelo 224 lidí. Nejnovější íránské útoky si vyžádaly nejméně osm životů v Izraeli. „Pokud poběží konflikt tímto tempem dál, tak myslím, že za pár týdnů tady máme konflikt vysoké intenzity,“ říká ředitel Ústavu zpravodajských studií brněnské Univerzity obrany Libor Kutěj.
Dá se říci, že střet mezi Izraelem a Íránem už má charakter regulérního válečného konfliktu?
Pokud posuzujeme dosavadní charakter, tak určitě ano. Musíme se podívat už jenom na první úder, který provedl Izrael. Jednalo se o 100 cílů a podílelo se na něm 200 vojenských letounů. Dochází k fyzické eliminaci vojenských a zpravodajských činitelů Íránu.
Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem Ústavu zpravodajských studií brněnské Univerzity obrany Liborem Kutějem
A koneckonců i reakce Íránu potvrzuje tuto charakteristiku. Pokud bychom se na to podívali z hlediska počtu obětí, tak podle mezinárodně uznávané klasifikace se to stále drží na konfliktu nízké intenzity, to znamená pod tisíce obětí v průběhu roku. Pokud to poběží tímto tempem dál, tak myslím, že za pár týdnů tady máme konflikt vysoké intenzity. Takže z mého pohledu je to regulérní mezistátní válka.
Podle pondělního vyjádření mluvčího íránské diplomacie tamější parlament připravuje návrh zákona o odstoupení od smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Jak zásadní by to byl krok? A je možné posoudit, nakolik byl útoky zasažen íránský jaderný program?
Zatím vycházíme spíše z odhadů. Víme, že Írán měl zhruba nebo má zhruba 400 kilogramů obohaceného uranu 235 o čistotě 60 procent. Bylo odhadováno, že během dvou týdnů by ta čistota byla na 90 procentech a na výrobu nukleární zbraně by potřeboval měsíce, možná rok.
To se týká odhadu toho, proč vlastně Izrael zaútočil v tuto dobu. Těžko ovšem odhadovat, jaký bude další vývoj a co k čemu se Írán uchýlí po těchto útocích, jaké bude stanovisko Spojených států a kdo ještě zasáhne tady do tohoto konfliktu.
Izrael v noci opět zasáhly íránské rakety. Země hlásí osm mrtvých a její armáda úder vrací
Číst článek
Izraelské útoky míří i na vysoké činitele íránského režimu a o život podle dostupných informací přišlo i několik vědců, kteří se podílejí na jaderném programu. Představují i oni legitimní cíl náletů?
Hovoří se zatím, jestli se nemýlím, o zabití 14 vědců, kteří se podíleli na jaderném programu. Pokud bylo zřejmé, že se vědci podíleli na části jaderného programu, která má sloužit vojenskému využití, pak se jedná o legální vojenský cíl. Je pravda, že k eliminaci docházelo při jejich pobytu v civilních oblastech, to znamená, že tam jsou jakési vedlejší ztráty na civilním obyvatelstvu.
Jedinou otázkou z pozice mezinárodního práva tady je poměr, nutnost a proporcionalita. Ale to samozřejmě bude otázka dalších diskusí v budoucnu a zejména se budou přelévat do politických pro nebo protiizraelských postojů, zda to bylo adekvátní či nikoliv. Ale dá se v tomto okamžiku říci, že se jednalo o legální vojenský cíl.
Role Donalda Trumpa
Nakolik věrohodně na vás působí informace, že Donald Trump vetoval útok Izraelců na nejvyššího duchovního představitele Íránu Alího Chameneího.
Pro mě je to velice důvěryhodné. Myslím si, že přesně takhle to bylo ze dvou pohledů.
Zaprvé, je tam takový americký pohled, ale zatím nebyl vlastně likvidován žádný Američan. Druhá věc je, že Trump zřejmě usiluje o nějakou dohodu o jaderném programu s Íránem. Jestliže by došlo k likvidaci nejvyššího ajatolláha, tak si myslím, že to by mohlo Íránce definitivně od jakéhokoliv jednání odradit.
Ohrožuje izraelská operace pozici íránského režimu?
Z našeho západního liberálně demokratického pohledu jde o to, že naše přání se mohou stát otcem myšlenky. Já jsem k tomuto velmi skeptický, protože si myslím, že dojde dokonce k sepětí íránské veřejnosti. Malý Satan, jak oni označují Izrael, na nás zaútočil, a právě proto je nutné se semknout a nyní se zachovat jako jednotný národ.
Premiér Izraele Netanjahu samozřejmě vystupuje trošku odlišně a vyzývá Íránce, k vystoupení proti režimu. Přál bych si to, ale myslím si, že to asi nebude ten přesný vývoj, který můžeme očekávat.
Jednání o jaderném programu se Spojenými státy nemají po izraelském útoku smysl, uvedl Írán
Číst článek
Samozřejmě je těžké předvídat, co bude následovat, ale jak vážné je podle vás riziko, že Írán třeba zaútočí na americké nebo jiné západní cíle v regionu?
To je poměrně reálné. Ale bude záležet na tom, jakým způsobem a jak tvrdě budou chtít vystupovat. Jedná se o to, že Američané mají základny v regionu, ať už je to Jordánsko, Sýrie, Irák, Katar nebo Spojené arabské emiráty.
Toto všechno jsou pro ně v tomto okamžiku legitimní cíle, pokud budou přesvědčení o tom, že Američané se podílejí na podpoře Izraele a jeho válečného úsilí. A to v podstatě jsou už jenom tím, že jsou vlastně americké systémy zapojeny do sestřelování íránských vzdušných prostředků.
Jak pravděpodobný nebo nepravděpodobný je scénář, že by došlo k rozšíření konfliktu na širší regionální akci, a že by se do toho zapojily další arabské státy?
Já si myslím, že arabské státy se do toho příliš zapojovat nebudou samy o sobě. Otázka je, zda nevstoupí do tohoto konfliktu šíitské organizace. Ať už Hizballáh, irácké šíitské milice, jemenští Húsíové a tak podobně. Izrael se ale v uplynulých týdnech a měsících soustředil na přípravu a snížení všech bojových schopností a kapacit těchto organizaci.
Spíše bych očekával jakési zapojení, pokud hovoříme tedy o Arabech. A všimněme si, že Hizballáh v minulých konfliktech, i když samozřejmě to nelze vůbec s nynější intenzitou srovnávat, už dávno chrlil rakety na severní Izrael. Dneska tomu tak není, takže si myslím, že Izrael tuto operaci připravoval dlouhodobě a toto je jenom okamžik jejího spuštění.
