Luxusní značky mají žně. I přes inflační krizi totiž vysokopříjmové domácnosti bohatnou, říká ekonom
Letos v dubnu se česká koruna těsně přiblížila ke kurzu 23 korun za euro. K historicky nejsilnějšímu kurzu těsně pod 23 korunami z roku 2008 se ale nakonec nedostala. Proč je česká koruna v současnosti tak silná? A jak to souvisí se stagnací českých mezd a s krocením inflace?
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše mezi hlavní důvody silné koruny patří to, že sama Česká národní banka chce silnou korunu a je ochotná ji podpořit intervencemi, pokud by oslabovala.
„Má velké devizové rezervy a současně s tím se snaží trhům opakovaně vysvětlit, že pokles úrokových sazeb rozhodně není nikde za rohem. Není to hudba nejbližších měsíců, možná ani ne kvartálů. Její rétorika je tzv. jestřábí. ČNB se na první místo snaží dávat boj s inflací, i když její složení je daleko více holubičí, než bylo za předešlé bankovní rady a nedocházelo k dalšímu nárůstu úrokových sazeb,“ říká Bureš.
Centrální banka se tak snaží především komunikovat skutečnost, že úrokové sazby budou nějakou dobu zůstávat vysoko. Dalším důvodem silné koruny je však podle Bureše ještě to, že na globálních trzích převládají příznivé podmínky.
„Pohybujeme se v prostředí, kdy koruna nabízí atraktivní úroky a globální investoři se na to nebojí vsadit.“
Jan Bureš
„Jde o pokles dolarových sazeb na trzích a relativně výrazné ztráty dolaru v posledních měsících na frontě s většinou globálních měn. To je něco, co obecně rizikovým aktivům na trzích přináší úlevu. K rizikovým aktivům se přitom počítají i vlastně všechny středoevropské měny. My se tak pohybujeme v prostředí, kdy koruna nabízí atraktivní úroky a současně díky globálnímu prostředí se na to globální investoři nebojí vsadit,“ vysvětluje Bureš.
Polemizuje přitom s tím, že by důvodem mohly být i nadprůměrné výsledky české ekonomiky. Podle něj totiž ekonomické výsledky zhruba kopírují očekávání. ČNB i většina analytiků předpokládala, že se ekonomika bude pohybovat v recesi, která skončí v prvním čtvrtletí roku 2023. A poslední výsledky tento předpoklad i potvrzují.
Luxusnímu zboží se daří
I přes inflační krizi v současnosti zažívají prodejci luxusního zboží nejlepší období. Nejbohatším člověkem planety je podle magazínu Forbes francouzský podnikatel Bernard Arnault, který vlastní například firmy Louis Vuitton, Hennessy nebo Sephora.
„Nedivím se zaměstnancům, že si chtějí říct o svůj díl koláče, protože v tomto prostředí je skutečně nominálně z čeho brát.“
Jan Bureš
Podle Bureše ekonomický růst luxusních značek ukazuje především velké rozevírání nůžek.
„Jednoduše to ukazuje na to, že vysokoinflační prostředí dopadá velice tvrdě na nízkopříjmové domácnosti, ale zdaleka ne tak tvrdě na ty vysokopříjmové. Naopak se dá mluvit o tom, že když se díváme na jejich ostatní příjmy, a ne příjmy z mezd, vidíme poměrně výrazné nárůsty. I proto se v tuto chvíli jednoduše daří luxusnímu zboží, po kterém je větší poptávka ve vyšších příjmových patrech,“ shrnuje.
23:53
Požadavek na zvýšení mezd inflaci nezpůsobil. Vláda nejedná podle navrhovaných postupů, říká šéf odborů
Číst článek
Vysoká inflace v Česku přitom snižuje reálné mzdy, i když podle prognóz letos nedostatek zaměstnanců donutí firmy přidávat. Průměrný nárůst mezd by se měl pohybovat mezi pěti až deseti procenty.
Podle Bureše je důležité vzít v potaz současné prostředí neukotvených inflačních očekávání.
„Velká část podnikového sektoru přes extrémní nárůst cen vstupů byla schopná v uplynulém roce výrazně navyšovat marže. Pokud tady máme prostředí, kde ČNB trošku dopouští odkotvení inflačních očekávání, nedivím se zaměstnancům, že si chtějí říct o svůj díl koláče, protože v tomto prostředí je skutečně nominálně v řadě případů z čeho brát,“ popisuje Bureš.
Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
