Rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent. Je nejvyšší od roku 2001
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
„Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.
Vláda se bude zabývat opatřeními proti inflaci. Mají cílit na ty, kteří se kvůli cenám dostali do problémů
Číst článek
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na předchozím měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Inflace v eurozóně v únoru vystoupila na rekordních 5,8 procenta
Číst článek
Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Připravena zvyšovat
Bankovní rada je připravena i nadále pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky ČNB se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok.
Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. „Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ řekl.
Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy působila proti posilování koruny a kurz držela kolem 27 korun za euro.
Zároveň ve čtvrtek rada nerozhodla o tom, že by využila kurz koruny jako zásadní nástroj pro boj s inflací. „Zásadně o tom dnes rada ani nedebatovala,“ uvedl Rusnok. Dodal, že ČNB má stále prostor v rámci svých standardních nástrojů, tedy úrokových sazeb.
‚Zvyšování se stalo koloritem‘
„Zvyšování úrokových sazeb centrální bankou se stalo koloritem, který výrazně zasahuje celou ekonomiku, tedy jak občany, tak firmy. Dostáváme se na hranu, za kterou se hypotéky pro běžné občany stávají pouhým teoretickým pojmem, než aby byly reálným nástrojem pro získání vlastního bydlení,“ uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. I přes zásahy ČNB se inflace podle něj v jednotlivých klíčových odvětvích ekonomiky může dostat až k 20 procentům.
Objem hypoték v lednu výrazně klesl o čtvrtinu na 32,6 miliardy. Úroková sazba dále roste
Číst článek
Generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal upozornil, že zvýšení úrokových sazeb je pro české exportéry špatnou, i když očekávanou zprávou. „Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit, protože centrální banka musí logicky reagovat na neočekávaně se zvyšující inflaci,“ uvedl.
Podle obchodního ředitele za ČR a SR společnosti Ebury Tomáše Kudly zvýšení sazeb bude mít za následek další zvyšování úrokových sazeb u úvěrů a hypoték. „Pokud inflace bude v růstu pokračovat i nadále, ČNB může, a nejspíš také bude, dále zvyšovat i sazby,“ uvedl.
