Ekonom Zahradník: Máme jednoznačně nejpřísnější měnovou politiku v unii. Ale není to špatně
„Vizitka českého průmyslu v roce 2021 je poměrně pozitivní. S ohledem na to, jaký rok to byl,“ hodnotí ekonom České spořitelny Petr Zahradník s tím, že šlo o rok dvojího šoku. „Vedle pandemie totiž ve druhé polovině loňského roku přišla energetická krize – pro náš energeticky velmi náročný průmysl to tak opravdu nebylo dobré období,“ dodává Zahradník, který je zároveň expertem Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Aby toho nebylo málo, objevily se obrovské problémy v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.
„Šoků bylo opravdu hodně. Nakonec ten náš víc než šestiprocentní růst průmyslu za rok 2021 je poměrně slušnou vizitkou. Je to lehce nadprůměrné v porovnání s růstem zpracovatelského průmyslu v Evropské unii,“ vysvětluje.
Zároveň připomíná polský zpracovatelský průmysl, který ve stejném období rostl ještě podstatně víc.
Nejen české podniky teď trápí velká inflace a zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB).
„V tomto je Česko extrémním případem měnové politiky – ale v dobrém slova smyslu. Naše centrální banka si uvědomuje, že bojovat proti inflaci se musí robustním zvýšením ceny peněz, tedy úrokových sazeb. S úrokovými sazbami na úrovni 4,5 procenta je v rámci EU jednoznačně nejvýše,“ hodnotí Zahradník.
„Po nás má nejvyšší úrokové sazby Polsko (2,9 procenta) a Maďarsko (2,25 procenta). Úroková sazba Evropské centrální banky je pak na nule. Minulý týden zvýšila Bank of England svou sazbu na půl procenta. To znamená, že Česko je teď zemí se zcela bezkonkurenčně nejpřísnější měnovou politikou v rámci Evropy,“ přidává.
Euro
Pokud má jednoznačně říci, jestli by ekonomice v loňském roce pomohlo zavedení eura, s odpovědí váhá. „Přiznám se, že nejsem schopen na tuto velmi zásadní otázku jednoznačně odpovědět.“
A pokračuje: „Když hovoříme o určité národní měnové autonomii hospodářské politiky, tak to ČNB právě v loňském roce velmi výrazně prokázala. Mám pocit, že to byla reakce víceméně správná, i když můžeme hovořit o míře razance,“ připomíná.
„Kdybychom měli euro, tak budeme mít nulovou úrokovou sazbu. V současné době Evropská centrální banka začíná být kritizována za to, že nic nedělá. Protože je proti inflaci zapotřebí bojovat zejména růstem úrokových sazeb“
Petr Zahradník
Nulovou úrokovou sazbu by podnikatelé, ale i spotřebitelé zřejmě přivítali, protože by se byli schopni levněji financovat. „Na druhou stranu – možné riziko inflace pro příští roky by pak bylo větší,“ míní.
Ekonom se pak domnívá, že pokles globální ekonomiky se týká zejména zpracovatelského průmyslu, který je velmi zásadní i pro naši zemi: „To si myslím, že je vztyčený prst, který je potřeba vnímat.“
Ministerstvo financí zveřejnilo novou prognózou. Počítá s vyšší inflací a pomalejším růstem ekonomiky
Číst článek
Pokud tady ale dobře uchopíme novou příležitost v podobě Green Dealu a do pár let průmysl smysluplně transformovat, tak na změně podle Zahradníka můžeme pouze vydělat.
Jako před 20 lety
„Měli jsme potíže s potvrzováním objednávek v celkovém obsahu. To znamená, že objednávky byly redukovány na 60 až 70 procent původního objemu a brutálně rostly ceny. Když k tomu připočtu ještě vstupy energií, které se prodražily zhruba o 80 až 90 procent, tak to byl poměrně velký nárok na náklady. Samozřejmě to už nebylo možno hradit z vlastních marží,“ popisuje uplynulý rok místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk.
Zásah ČNB a posilující koruna pak pro exportéry znamená zlevnění dovozů a naopak podražení cen našich výrobků, to vše navíc s vědomím růstu energií i mezd.
„Je to pro nás velmi zásadní změna. Posledním zvýšení repo sazby ze 3. února jsme se vrátili o 20 let nazpátek. Protože 4,5procentní dvoutýdenní repo sazba byla přesně v lednu 2002,“ uzavírá Daněk.
Celé Téma dne Martiny Maškové najdete v audiozáznamu.
