Italové musí do dvou let ušetřit 45 miliard eur
Italská vláda schválila balík úsporných opatření, požadovaných naléhavě Evropskou unií. Šetření by mělo zemi pomoci k vyrovnanému rozpočtu již v roce 2013. Evropská centrální banka podmínila eventuální další finanční pomoc pro Itálii novými úsporami, ale i realizací strukturálních reforem.
„V téhle situaci je jasné, že nám krvácejí srdce. Ještě nikdy jsme nestrkali ruce občanům do kapes, ale situace se změnila. Stojíme před jednou z největších výzev na téhle planetě. Je zasažena jedna z největších ekonomik světa, Spojené státy, a celý systém vztahů mezi státy se mění. Čelíme planetární krizi,“ pronesl ke svým občanům premiér Berlusconi.
Během dvou let musí vláda ušetřit 45 a půl miliardy eur. Získá je zejména krácením výdajů pro ministerstva o 8 miliard eur, oblasti, provincie a obce pak o dalších 9 miliard. Je to již třetí krácení dotací za poslední dva roky. Nedotkne se ale zdravotnictví, školství, kultury a vědeckého výzkumu.
Současně vláda zvýšila daň z finančních rent a připravila daňovou reformu a reformu sociálního zabezpečení. Další miliardy hodlá získat z boje proti daňovým úniků, zpružněním trhu práce lokálními kontrakty nebo privatizací komunálních podniků. Premiér také ohlásil, že bude zrušeno celkem 54 tisíc dobře placených postů v krajských, provinčních a obecních radách a shromážděních, budou se rušit provincie s méně než 300 obyvatel a slučovat obce s méně než 1000 obyvatel.
Realizace dalších strukturálních reforem, naléhavě požadovaných Evropskou unií, má však pomalé tempo. Přesto je boj Itálie proti dluhové krizi urychlený oproti původním plánům, původně měla mít vyrovnaný rozpočet až v roce 2014.
Například slučování obcí a provincií se ale bude uskutečňovat během 4 až 5 let. Totéž platí pro ostatní strukturální reformy. Evropská unie však žádá jejich realizaci do října a Italové čekají, jak bude reagovat Evropská unie, Evropská centrální banka.
Kritika obyvatel a opozice
Šetření se ale nelíbí italské veřejnosti. Italové stále ostřeji kritizují privilegia svých politických představitelů. Vadí jim, že politiků se úspory příliš nedotknou - kromě vysokých platů prý totiž požívají také řadu výhod. O nich lidé píší na internetu.
Na sociálních sítích se objevují výzvy mladých k protestním akcím. Opoziční strana "Itálie hodnot" už ohlásila velkou demonstraci proti úsporným opatřením na září.
Opozice je ale v šachu, protože dlouhý seznam reforem a úspor předložil budoucí prezident evropské centrální banky Ital Mario Draghi, kterého opozice mnohokrát kandidovala na premiéra úřednické vlády, namísto té současné. Situace je tak závažná, že odmítnutí celého balíku by mnozí Italové nepřijali pozitivně.
Většina Italů by chtěla větší úsporné zásahy do státní správy a do politického systému, například snížení počtu státních zaměstnanců nebo poslanců parlamentu. Itálie má téměř 1000 poslanců a senátorů – kdyby si snížili prebendy, už to by stačilo, aby Italové přijali s větší ochotou další zvyšování daní.
Italský státní dluh už překročil částku 1900 miliard eur a stále roste. Podle některých analytiků by špatný stav státní pokladny mohl Itálii donutit požádat o finanční pomoc, podobně jako Řecko, Irsko a Portugalsko.
