‚Solidarita s mladými.‘ Ekonom navrhl důchodcům v Německu povinnou roční službu v sociálních službách
Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to v pátek navrhl přední německý ekonom a předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Návrh okamžitě vyvolal vlnu kritiky.
Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný. Podle Fratzschera by měl být však pro důchodce povinný.
„Starší generace se musí silněji zapojit, například v sociální oblasti, ale i v obraně,“ uvedl. Důchodci, kteří by sociální rok nemohli absolvovat ze zdravotních důvodů, by podle ekonoma samozřejmě dostali výjimku. „Potřebujeme ale více solidarity starých s mladými,“ dodal.
Fratzscherem vedený institut DIW vyvolal v Německu debatu už v polovině července, kdy navrhl, aby příslušníci generace takzvaných baby boomerů platili zvláštní solidární daň, a pomohli tak stabilizovat důchodový systém. Přispívat by podle představ ekonomů z DIW měli do systému především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace.
Později do důchodu? Správná změna, ale nemluvme o reformě, komentuje publicista
Číst článek
Dobrý ročník
Označení baby boomer se používá pro lidi narozené v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964. V Německu je důchodový systém stejně jako v Česku průběžný, pracující generace tedy financuje důchody té starší. Odchodem silných ročníků do důchodu se systém dostává pod stále větší tlak. V Německu se na rozdíl od Česka část důchodu daní.
Také v nynějším rozhovoru s časopisem Der Spiegel Fratzscher kritizoval generaci baby boomerů, kteří podle něj měli příliš málo dětí. „V šedesátých letech šest přispěvatelů do systému zaopatřovalo jednoho důchodce nebo důchodkyni,“ uvedl. „Brzy to budou jen dva. Proč by měli na toto životní rozhodnutí baby boomerů doplácet jen mladí?“ uvedl ekonom. Německo podle Fratzschera potřebuje novou mezigenerační smlouvu.
Fratzscherův návrh vyvolal kritiku. „Rozhodnutí nemít čtyři děti učinily miliony lidí i z finančních důvodů,“ řekla Michaela Engelmeierová, předsedkyně sdružení Sozialverband Deutschland, který se věnuje poradenství v otázkách důchodů, péče o nemocné či nezaměstnanosti.
25:53
Gerontoložka: Na plán péče o seniory se čekalo přes čtvrt století. Stárnutí se přitom týká nás všech
Číst článek
Podle ní je „neuctivé“, že by je teď za to chtěl někdo trestat. Ke kritice se přidal i největší německý odborový svaz DGB. „Kdo desítky let pracoval, zaslouží si být v důchodu. Varujeme před tím, aby někdo takovými návrhy štval proti sobě různé generace,“ uvedla členka představenstva DGB Anja Pielová. Solidární řešení by se měla podle ní hledat spíše mezi bohatými a chudými místo mezi starými a mladými.
Návrh kritizují také politici. „Je to rána do tváře našich nejstarších. Kdo tuto zemi vybudoval, zaslouží si respekt a zajištěný důchod, a ne aby ho někdo nutil pracovat,“ uvedl mluvčí krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) pro sociální otázky René Springer. Za cynický označila Fratzscherův návrh spolupředsedkyně krajně levicové strany BSW Sahra Wagenknechtová.
