Japonské firmy počítají ztráty po zemětřesení
Japonské akcie dnes po ránu propadly o 7,5 procenta. Naplnil se tím předpokládaný pád indexu tokijské burzy pod 10 tisíc bodů. Trhy tak reagují na následky pátečního zemětřesení a následného tsunami, které významně zasáhly ekonomiku země. Důležité japonské firmy počítají ztráty utrpěné následky ničivé katastrofy. Centrální banka posílá na trh 15 bilionů jenů.
Někteří experti navíc spekulují o tom, že ekonomika může trpět mnohem déle, než po ničivém zemětřesení v Kobe v roce 1995. Tehdy došlo k propadu HDP o 2 procenta, po kterém ale následovalo prudké oživení. Barel ropy ovšem stál tehdy 20 dolarů. Teď je jeho cena více než pětinásobná.
„Lidé se budou snažit zorientovat v tom, jaké skutečně jsou škody v jednotlivých firmách a v jednotlivých oblastech, a kdy bude moci dojít případně k obnovení v jednotlivých důležitých japonských firmách jako jsou Sony, Honda, Toyota,“ popisuje situaci prvních dní po ničivém zemětřesení z pohledu investorů analytik společnosti Patria Davit Marek.
„Některé firmy byly postiženy relativně málo. Například automobilka Honda uvádí, že by měla být schopna rychle obnovit svoji produkci. Toyota byla postižena o něco více, tam se uvádí, že některé závody budou spuštěny až po několika týdnech, možná později. Určité ztráty utrpěli výrobci elektroniky,“ rozvedl příklady dopadů katastrofy na tahounech ekonomiky mezi japonskými firmami Marek. Dnes ale budou kvůli nedostatku součástek uzavřeny všechny továrny automobilek Toyota, Nissan a Honda.
Bank of Japan posílá ekonomice 15 bilionů jenů
S reakcí na sebe nenechala dlouho čekat ani japonská centrální banka a masivní měnovou expanzí chce ulevit ekonomice. „Dodá mimořádně okamžitě na trh likviditu v objemu 15 bilionů jenů, což by měla být největší injekce podobného typu. Kvantitativní uvolňování japonské centrální banky je opravdu masivní a reakce je adekvátní hrozbě japonské ekonomiky,“ myslí si Marek. „Je to opatření, které je nezbytné, zda zabere, nebo nezabere, to se uvidí, ale nic jiného teď aktuálně rychle Bank of Japan vymyslet nemohla,“ dodává.
Problémem Japonska by ovšem mohla být jeho zadluženost, srovnání například s Řeckem a pokles důvěry investorů v jeho ekonomiku ale zatím není na místě. „Japonsko má sice největší dluh v relaci k HDP. Výhodou je ovšem struktura tohoto dluhu. Většinu věřitelů činí domácí finanční instituce. Japonsko tudíž není tolik vystaveno tlaku mezinárodních investorů. Proto mohou být úroky relativně nízké,“ vysvětluje Marek ale zároveň upozorňuje: „Ani to ale není záruka dlouhodobé stability. Japonsko už dostalo varování od ratingových agentur. V případě dalšího zadlužování se může stát, že Japonsko bude čelit rostoucímu tlaku finančních trhů.“
Byť zatím předpokládaný pokles kondice japonské ekonomiky a špatný výhled na její okamžité oživení výrazně neovlivňuje další ekonomiky, takové obavy podle Marka nejsou liché. „Japonsko je významnou ekonomikou celého světa a jedná se o jednoho z největších konzumentů řady komodit od ropy přes uhlí, ocel, železnou rudu. Krátkodobý výpadek poptávky po těchto surovinách se může promítnout do ceny těchto komodit a celosvětové ekonomiky,“ odhaduje.
