Vyhodnotit, jak velký ekonomický dopad to může mít na české hospodářství, není jednoduché. Tam, kde pracují třeba v továrnách na směny, si lidé vzít volno nemohli. Navíc podniky jim musely vyplácet příplatky za práci ve svátcích. Jinde zase například v létě plánují celozávodní dovolené.

Kdybychom vyšli z matematického předpokladu, že za každý pracovní den se vytvoří až čtyři desetiny procenta ročního hrubého domácího produktu, pak můžeme - podobně jako Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus - dojít například k tomu, že dva dny oficiálního volna přišly českou ekonomiku ve výrobě na 27 miliard korun.

„Nicméně musíme uvážit také to, že zase se zvýšila spotřeba, protože lidé díky volnu více utráceli. Například za vstup do zoologické zahrady, cestu na chatu nebo dovolenou. Z tohohle hlediska pokles výroby nelze brát tak, že je to v čistém vyjádření," upozorňuje pro Radiožurnál Kovanda.

Pozitivní dopad pro podnikatele ve službách připomíná i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Kratší pracovní týden

„Ať už jsou to restaurace, ubytovací zařízení nebo větší spotřeba pohonných hmot. Negativní dopad svátků na ekonomiku je s velkým otazníkem a to do toho nepočítám fakt, že část zaměstnanců si odpočine a odpočatější zaměstnanec se může rovnat i efektivnější zaměstnanec," dodává Novák.

Více odpočinutí zaměstnanci mají větší produktivitu práce. Mnohé země přemýšlí o zkracování pracovního týdne. Zatímco v České republice teď v průměru pracujeme 40 hodin týdně, například ve Francii mají pracovní dobu o 5 hodin kratší. Ekonomika se vyvíjí a směřuje obecně ke zkracování pracovní doby nebo k práci z domova. U nás se ještě do roku 1968 chodilo do práce i v sobotu.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít