Od alkoholických nápojů po židli čalouněnou. Prozkoumejte 20 let zvyšování, ale i snižování cen
Potraviny, bydlení a služby dále zdražují, i když volnějším tempem. Inflaci teď držel níže hlavně levný benzín a nafta. Datový tým webu iROZHLAS.cz přichystal interaktivní aplikaci, která zobrazuje inflaci v posledních 20 letech. Podívat se můžete i na to, jak se ceny měnily za vlády posledních osmi premiérů.
Ceny se podle poslední zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok zvýšily o 2,4 procenta. To ovšem platí jen pro toho, kdo nakupuje věci, suroviny a služby ve stejném poměru, jako jsou v modelovém spotřebním koši.
Bližší pohled na zjištěné ceny ukáže, že zatímco vejce, celer nebo školní družiny podražily skoro o polovinu, benzín, květák či rychlovarné konvice jsou od loňska výrazně levnější.
Článek pokračuje pod interaktivní aplikací.
„Růst spotřebitelských cen v květnu byl již desátý měsíc v řadě tlumen cenami pohonných hmot,“ řekla k nejaktuálnějším datům Pavla Šedivá, která vede oddělení ČSÚ pro sledování cen. Nafta byla v květnu nejlevnější od června 2023 a za benzín se naposledy platilo míň v září 2021.
Inflace jako popletený Jánošík, boj o moc i ztráta paměti. Jak si spočítat, o kolik zdražil život právě vám?
Číst článek
Vzhůru táhly celkovou inflaci ceny potravin a služeb. „V tuto chvíli je vidět tři základní proinflační trendy: zdražující potraviny, rostoucí ceny ve službách a zvyšující se ceny bytů,“ sdělil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„V případě potravin se do cen promítá i zdražování zemědělských komodit, které může zastavit až nastupující sezona. Složitější je situace ve službách. Ty nám zdražují soustavně už v podstatě od covidu a zatím nic nenaznačuje, že by se situace měla změnit,“ dodal.
Ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář upozornil, že stoupla jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům.
„Za tím stojí vývoj nákladů vlastnického bydlení, které akcelerují vlivem silného růstu cen nemovitostí. Kvůli tomu zůstává tempo růstu cen tržních služeb zvýšené, i když v ostatních cenách služeb, např. v restauracích, pozorujeme mírné zvolnění růstu,“ uvedl.
Aplikace datového týmu serveru iROZHLAS.cz nabízí také tlačítka pro rychlé porovnání, jak se ceny měnily za vlády posledních osmi premiérů. „Babišova drahota“ byla výrazným motivem minulé kampaně před sněmovními volbami, letos opozice operuje s „Fialovou drahotou“.
Vládní politika je přitom jen jeden z faktorů, které inflaci ovlivňují. Globální výkyvy v cenách energií a surovin a úrokové sazby České národní banky – pro kterou je hlídání inflace hlavní prioritou – mohou mít v mnoha obdobích větší váhu.
Jak jsme počítali
Hlavním zdrojem dat jsou meziměsíční indexy spotřebitelských cen poskytnuté Českým statistickým úřadem. Indexy jsme přepočítali, aby bylo možné přímo porovnat libovolný časový úsek v daném období. Příslušné skripty i zdrojový kód celé aplikace najdete na našem GitHubu.
„Přijde mi zajímavé dívat se na Babišovu a Fialovu drahotu, protože jsou to užívané termíny, i když z ekonomického hlediska zavádějící. Fiala určitě nemůže za drahý olivový olej, Nečas za drahé brambory a Sobotka za dětské zimní bundy,“ říká ekonom a před lety také poradce Bohuslava Sobotky Jan Bittner.
„Aplikace skvěle ukazuje, že ne všechno zdražovalo tak, jak se o tom mluví. A zase je spousta často naprosto esenciálních položek, které jsou o hodně dražší. Je v ní možné najít položky – veřejné služby – na které má veřejný sektor zásadní vliv, a to nejen formou daní, ať už jde o mateřské školy nebo domovy pro seniory,“ říká ekonom Bittner.
Upozorňuje také, že je důležité vzít v potaz to, jak různě inflace dopadá na různé skupiny obyvatel, a také růst mezd: jak velkou část z něj inflace odmaže a jak se tedy mění „kolik si čeho můžeme koupit“.
To, jak inflace dopadá na různé skupiny obyvatel, považuje za zásadní také analytička Centra veřejných financí Kristina Zindulková: „O inflaci máme všichni základní porozumění, ale už méně lidí si uvědomuje, že inflace není jedno nesporné číslo, které platí pro všechno a pro všechny,“ říká.
„Jde o souhrn změny cen v celé ekonomice, který se počítá podle současného průměrného spotřebitelského koše. Každý ale spotřebovává jinak, a tak na každého může mít inflace trochu jiný vliv. Nízkopříjmové domácnosti často utrácí víc za základní potřeby, což může vést k tomu, že na ně inflace dopadá víc.“
