Propustit zaměstnance dnes podle něj není až tak těžké, drtivou většinu zaměstnavatelů trápí spíš nemožnost najít nové zaměstnance na kvalifikované pozice. Nízká míra fluktuace, která se pohybuje okolo 15 procent ročně, je prý dána spíše chováním zaměstnanců.

„Lidé nemají na změnu práce peníze. Nemůžou si dovolit výpadek příjmů a nefunguje nám systém podpor v nezaměstnanosti a v rekvalifikaci. Kompenzovat výpověď bez udání důvodu vyšším odstupným nemusí být špatně, ale při nastavení české společnosti to může vést k tomu, že lidé budou čekat na to, až se jich firma bude chtít zbavit,“ podotýká analytik pracovního trhu ze společnosti Alma Career. 

Pokud by došlo k uzákonění odstupného ve výši 6 až 12 měsíčních platů, může to prý řadu zaměstnanců vést k tomu, že se ještě více přimknou k židli, na které sedí, a nechají si ujít zajímavější pracovní příležitost.

„Pro případ výpadku příjmu nemá skoro třetina lidí rezervy ani na měsíc a tři čtvrtiny jen na tři měsíce. A 40 procent deklaruje, že kdyby teď ztratili práci, tak vezmou cokoli, jen aby neměli výpadek. To vede k horšímu párování, lidé se nedostávají na adekvátní pozice ani nemají tak silnou pozici při vyjednávání o mzdě,“ dodává.

Dánský vzor?

Jako vzor flexibilního pracovního trhu se často uvádí Dánsko. Dombrovský souhlasí, že pro Česko může být vzorem, zároveň ale zdůrazňuje, že není možné si z fungujícího systému vybírat jen některé prvky.

V Česku by podle experta měly větší roli hrát úřady práce, které by se měly daleko více věnovat poradenství a podpoře rekvalifikací, včetně nasměrování uchazečů na adekvátní pracovní příležitosti. „Myslím, že kapacity existují, ale spíše potřebujeme řešit, co ti lidé na úřadech práce dělají,“ poznamenává.

Dombrovský dále poukazuje na to, že výdaje na podporu a aktivní politiku zaměstnanosti patří k nejnižším mezi zeměmi OECD.

„Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti dosahuje asi 12 tisíc, což je k nepřežití i mimo velká města. 80 procent lidí, kteří by na ni měli nárok, ji vůbec nečerpá, přestože je to povinná pojistka, kterou si předplácejí ze svých příjmů.“

Systém dnes navíc penalizuje ty, kteří odejdou ze zaměstnání z vlastní vůle nebo po dohodě. Naproti tomu v Dánsku je možné podporu čerpat daleko rychleji a je adekvátnější pro překlenutí období bez práce.

„Nám vlastně chybí krátkodobá nezaměstnanost. Lidé hledají novou práci při zaměstnání, tedy málo intenzivně a zkoušejí jen ideální pozice. A když to neklapne, tak zase vyčkávají,“ uvádí s tím, že podle propočtů by bylo výrazné navýšení podpory v nezaměstnanosti únosné a tato investice by se v horizontu roku až dvou vrátila.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio najdete nahoře ve článku.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít