Lithium patří v Evropské unii mezi suroviny klíčové pro ekonomiku a dekarbonizaci. V budoucnosti se poptávka po něm až několikanásobně zvýší, jeho ložiska jsou ale omezená a těžba je spojena mj. s protesty místních obyvatel. „Je třeba se nejprve ptát jak snížit spotřebu, abychom zajistili, že vytěžené suroviny budou opravdu použity pro zelenou tranzici,“ říká pro web iROZHLAS.cz Nina Djukanović, environmentální geografka z Oxfordské univerzity.

Brusel/Cínovec/Bělehrad 6:00 1. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pro zelenou tranzici jsou důležité materiály, které je ale složité získat – například lithium, kobalt a nikl. Jejich dodávky jsou proto jedním z ústředních témat evropského aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA), kterým chce EU zvýšit svou soběstačnost, konkurenceschopnost a bezpečnost. 

Mezinárodní dohody o těžbě a strategická partnerství, které na základě tohoto aktu EU uzavírá se státy mimo EU, jsou ale často kritizované, uvádí Nina Djukanović, doktorandka na Oxfordské univerzitě a analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), která se zabývá dopady těžby na společnost a životní prostředí. Jako příklad uvádí memorandum o porozumění z roku 2023 s Demokratickou republikou Kongo.

Ve východní části ozbrojená skupina M23 podporovaná Rwandou páchá válečné zločiny. I tak EU o rok později podepsala memorandum i se Rwandou. Ale právě hon za kritickými surovinami je často citován jako jedna z hlavních příčin násilí v Kongu.

Kritika pak míří i proti dohodám se Srbskem, státy Jižní Ameriky, ale i některým projektům v samotné EU.

Akt o kritických surovinách je podle Djukanović příkladem posunu původně převážně hodnotové politiky EU směrem k vlastním zájmům a pragmatismu, a to i za cenu podpory autoritářských režimů a zavírání očí před geopolitickými konflikty.

„V tom obrovském snažení stát se soběstačnou pozorujeme, že jsou možná některé hodnoty, na kterých byla Evropská unie založena, posunuty v ústraní,” uvádí Djukanović a dodává, že se podle ní v kontextu těžby kritických nerostných surovin upouští od přísných environmentálních a sociálních standardů, na kterých bylo mnoho evropských politik dříve založeno.  

Srbský obrat

Spolupráci mezi nadnárodním kapitálem, zájmy velkých společností, EU a lokálních politiků podle ní dobře ilustruje i případ uzavření strategického partnerství EU se Srbskem z července loňského roku. Tamní projekt Jadar společnosti Rio Tinto byl v lednu 2022 původně zrušen kvůli masovým protestům, které byly v zemi jedny z největších od svržení režimu Slobodana Miloševiće.

‚Nebudete kopat, opusťte Srbsko!‘ Desetitisíce lidí v Bělehradu protestovaly kvůli těžbě lithia

Číst článek

Po dvou a půl letech byl ale projekt obnoven. „Loni v červnu prezident Vučić oznámil, že se projekt přece jen bude otevírat. Potom se všechno odehrálo až neuvěřitelně rychle, což ilustruje to, jak jsou domácí i mezinárodní zájmy schopny spolupracovat na velmi rychlé a dramatické úrovni, když jde o něco takového, jako je těžba lithia,” míní Djukanović.

Obrat nastal během týdne: 11. července ústavní soud rozhodl, že rozhodnutí vlády z ledna 2022 bylo protiústavní a srbská vláda na základě toho během následujících pěti dní zrušila původní zrušení projektu.

Rozsudek ústavního soudu navíc podle Djukanović nebyl nezávislý, jak se mohlo zdát z jeho interpretace v západních médiích. „Pro všechny obyvatele Srbska bylo naprosto zřejmé, že se jedná pouze o důvod, který vláda potřebovala využít k tomu, aby ten projekt Jadar prosadila.“

Už 18. července přijela do Bělehradu delegace EU, aby se Srbskem podepsala strategické partnerství a takzvaný dopis o záměru na rozvoj řetězce e-mobility. „Ten podepisují nikdo jiný než CEO Rio Tinta, CEO Mercedes-Benzu, a mimo jiné CEO slovenského InoBatu, což je výrobce baterií,” uvádí Djukanović jako příklad zástupců firem a korporací, které se schůzky také účastnily.

Jaká těžba je nutná?

Iniciativa CRMA a snaha o to, aby se v Evropě otevíralo více dolů, se podle Djukanović někdy interpretuje téměř jako dekoloniální snaha o to, aby EU byla méně závislá na globálním jihu.

„Je ale klíčové, abychom se vážně zamysleli nad tím, jak přesně tyto závislosti na globálním jihu vypadají. Bohužel to rozhodně není tak, že jestli se tady otevře v Evropě pár dolů, tak že se kdekoliv jinde zavřou,” varuje Djukanović. Budoucí poptávka podle ní poroste natolik, že se budou doly rozšiřovat nebo nově otevírat.

O tom, jestli je lithia a dalších kritických materiálů vůbec na světě dost, se vedou rozepře: předpokládat poptávku je totiž složité.

„Jedna z hlavních autorit na tyto budoucí předpovědi je International Energy Agency. Podle jejich modelu se ukazuje, že už v roce 2040 bude více než 80 procent veškeré budoucí poptávky pocházet jenom z elektrických aut,” uvádí Djukanović.

4:29

Gigatovárny, tisíce pracovních míst a konec závislosti. České lithium by mohlo vyřešit problémy v průmyslu

Číst článek

Že jde o vysoká čísla, uznává pro iROZHLAS.cz také Jitka Savin z Evropské komise, která se podílela na vyjednávání CRMA. „Nemyslím si ale, že by to byla nějaká chiméra,” říká o projektech pod CRMA. „Má to nějaké opodstatnění s nějakou mírou nepřesnosti, ale nemyslím si, že by to bylo střílení od boku, pokud se dodrží, co by se dodržet mělo. Druhá stránka je, co se stane, až se to začne realizovat a na co se při tom narazí. Pak se to může natáhnout nebo prodražit.”

Djukanović je kritičtější, protože jakákoliv forma těžby má podle ní devastující dopady na místní komunity i životní prostředí. „Je třeba si položit otázku, na co se lithium používá a jestli – vzhledem k tomu, že drtivá většina elektrických aut jsou osobní vozidla – neexistují více systémová řešení, než individuální automobilita, nekonečný ekonomický růst, a dramaticky expandující těžba a extraktivismus.”

Djukanović zdůrazňuje potřebu těžit pro získávání materiálů k dosažení dekarbonizace, samotné kritické suroviny ale nevnímá jako dostačující pro dosažení takového cíle.

„Prvním krokem takové svaté trojce reduce, reuse, recycle (omez, znovu použij, recykluj – pozn. red.), musí být reduce, tedy omezení spotřeby. Je třeba se kriticky zeptat, jakým způsobem můžeme minimalizovat spotřebu tak, abychom věděli, že jakákoliv těžba, která se stane, je skutečně nezbytně nutná na zelenou tranzici a ne na jiné věci, na co se často používá, ať už to je stále větší militarizace anebo AI (umělá inteligence – pozn. red.) a podobné technologie.“

Jistým příkladem v takovém kladení otázek jsou podle Djukanović lokální komunity. „V samotném aktu odporu proti těmto těžebním projektům už nutně pokládají ty klíčové otázky, jako třeba jak je možné, že něco jako nekonečná těžba lithia je považovaná za spravedlivou zelenou tranzici, a jak to, že nějaká více systémová řešení nejsou na denním pořádku.”

Co stojí za odporem místních?

Odpor místních komunit je podle ní často zjednodušeně vnímán jako NIMBY (not in my backyard, ne na mém dvorku – pozn. red.). Její výzkum ale ukazuje, že například v Srbsku je motivace k protestům proti těžbě lithia mnohem komplexnější. „Jde o velmi hluboký a silný vztah, který komunity v Srbsku mají se svým místem, kde žijí. Není tak jednoduché se jenom vystěhovat.”

Klíčové podle ní také je, že zasažené komunity jsou v drtivé většině případů ty, které za klimatické změny mohou ze všech nejméně.

1:59

Geomet bourá nádražní budovu Lesní brána u Teplic. Plánuje tam seřadiště vlaků pro odvoz lithia

Číst článek

Protestuje se i proti projektu firmy Geomet na těžbu lithia v českém Cínovci. Ten byl Evropskou komisí v březnu spolu s dalšími 46 evropskými projekty prohlášen v rámci CRMA za strategický, místní ale do tohoto rozhodnutí nebyli zapojeni a staví se proti němu kvůli obavám z jeho dopadů na jejich životy a životní prostředí.

„V důlních vodách a v samotném dole, který je teď zatopený, jsou koncentrace arsenu, kadmia a dalších těžkých kovů,” upozorňuje Kamila Vítek Derynková, která vede spolek Cinvald. Místní se také podle ní obávají, že může dojít ke změně vodního režimu v krajině a odtoku vody, k její ztrátě nebo propadům půdy, navýšení hluku a znečištění ovzduší.

Vítek Derynková proto upozorňuje na otázku, zda je vůbec právně možné, aby Česko z projektu těžby na Cínovci vycouvalo, pokud by byl prohlášen za škodlivý a nerentabilní. Cena lithia je totiž podle ní dlouhodobě nízko a jeho těžba by byla z rudy, což zvyšuje investiční a provozní náklady.

Podle Savin to možné je. Pro Česko by mohlo takové rozhodnutí mít ale vysoké reputační riziko. Navíc podle ní nejde o pravděpodobný scénář, protože za strategický projekt prohlásila Cínovec i česká vláda. Strategický status EU projektu navíc má pomoci dosáhnout na jeho financování.

To potvrzuje grant z fondu Spravedlivé transformace v hodnotě 800 milionů korun, který projekt získal. Podle Djukanović jde ale o paradox. „Něco, co má ve svém názvu spravedlnost, je používáno k tomu, aby se prosadila těžba v komunitě, která už byla těžařskou a která už dříve musela bojovat proti znečištění a dopadům těžby na životní prostředí,” komentuje Djukanović.

Právě ekologické protesty v oblasti Krušných hor jsou považovány za jedním ze začátků sametové revoluce.

Savin ale také argumentuje pro projekt z pohledu ekonomického rozvoje regionu. „Musíme se i podívat na ty lokality jako takové, je tam snaha, aby lidé měli práci a dokázala se využít kapacita, která tam je, dát regionům perspektivu rozvoje.”

‚Problém je transparentnost’

Spolek Cinvald se snaží zjistit podmínky, za kterých byl jejich projekt vybrán jako strategický. „Transparentnost je obrovský problém. Evropská komise dosud nezveřejnila ani seznam parametrů, na základě čeho se rozhodovalo,” uvádí Vítek Derynková v kontextu toho, že obdobný projekt německé firmy Zinnenwald Lithium na druhé straně hranice od Cínovce strategický status nezískal.

4:23

Důležitý projekt, nebo ekologický problém? Ve střední Francii chystají těžbu lithia

Číst článek

Podle Savin jednotná metodika na výběr nebyla: projekty byly posuzovány jednotlivě vzhledem k podmínkám v jednotlivých státech, na základě kvality přihlášky a splnění kritérií daných ve výzvě. „Komise se dívala na to, jak je celý projekt nastavený z pohledu finálního záměru, jak by měl být realizován, jestli má dostatek kapacit a jestli je životaschopný.”

Výběr Komise ale podle Vítek Derynkové vyvolává nedůvěru. „Ložisek lithia je po Evropě mnoho, je jenom otázka, jestli to, co Evropská unie říká, tedy že teď jsou strategické jenom některé z nich, je relevantní a jestli investoři podali pravdivé informace o tom, jak přispějí k dekarbonizaci.”

O příslibech investorů o udržitelné těžbě na Cínovci má pochyby. „V tuhle chvíli ten projekt bude jedním z největších zdrojů emisí skleníkových plynů v Čechách, co se týče dekarbonizace.”

„Pro nás je tedy u surovinové soběstačnosti (EU – pozn. red.) otazník, jestli tam opravdu ten přínos bude. Co se týče dekarbonizace, jsme přesvědčeni o tom, že nebude žádný.” Vítek Derynková proto vyzývá k přehodnocení výběru strategických projektů tak, aby neměly negativní dopad na životní prostředí a opravdu přispívaly k dekarbonizaci.

„I na to by Evropa měla najít jednotnou metodiku, aby se nestávalo to, co my teď argumentujeme: že ten projekt přinese opravdu silné negativní dopady. Myslím, že to možná Evropská unie ani netuší. Je otázka, jestli je to v jejím zájmu. Já jsem přesvědčená, že není.”

2:00

Zpracovatelský závod lithia z Cínovce by mohl vzniknout u elektrárny v Prunéřově

Číst článek

Jiného názoru je však česká vláda. „Díky těžbě lithia na našem území a připravovaným investicím v Česku můžeme vybudovat celý dodavatelský řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů,“ uvedl na začátku března ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Tyto kroky zvýší naši konkurenceschopnost, nakopnou ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň tím snížíme závislost na dovozu z třetích zemí, zejména Číny a Jižní Ameriky,“ dodal ministr.

Podle vrchního ředitele sekce hospodářství Eduarda Muřinckého zásoby lithia jako ložisek strategického významu umožní státu aktivně ovlivňovat rozvoj těžby. „Zajistí, že lithium bude využito v souladu s dlouhodobými hospodářskými a ekologickými cíli země,“ uvedl.

Klára Malinovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít