Vláda a banky uzavřely memorandum o spolupráci a vzniku rozvojového fondu, banky tam vloží 7 miliard
Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank, ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank, ve čtvrtek podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.
Zakladatelem fondu a jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Fond bude mít profesionální vedení a bude hospodařit podle pravidel kolektivního investování. Proto také bude muset získat licenci České národní banky.
Premiér Babiš zvažuje zdanění bank, jak navrhuje koaliční ČSSD. Zahrnout by chtěl i operátory
Číst článek
Žádost o licenci by měla být podána do konce letošního roku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by tak fond mohl začít fungovat od poloviny příštího roku. Už předtím ale chce vláda s bankami připravit několik pilotních projektů.
Na podporu fondu vznikne i Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu. V jejím čele stane současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák. Vedle něj budou v radě čtyři zástupci státu a čtyři zástupci investorů. Cílem investiční strategie fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investic u daného projektu a takové zhodnocení investice, aby to motivovalo další investory.
Podpora infrastruktury
Zřízení fondu navrhl Babiš místo sektorového zdanění bank, který prosazovala koaliční ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
„Šéfové českých bank si mohou gratulovat. Vlk se nažral a koza zůstala takřka, až na sedm miliard, celá. Žádná zvláštní sektorová daň se konat nebude,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Pro banky je podle něj příspěvek do fondu mnohem výhodnější, než pokud by podléhaly sektorové dani. Čtyři největší banky by podle Kovandy na sektorové dani tak, jak ji navrhovala ČSSD, za rok 2018 odvedly zhruba 13,5 miliardy korun.
Maláčová chce jednat o zdanění bank. ,Rozpočet nemůžeme řešit salámovou metodou,‘ odmítl ji Babiš
Číst článek
Sektorově bude fond zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. Podle Havlíčka by první projekty měly směřovat do dopravní infrastruktury, školství a zdravotnictví. Podle dřívějšího vyjádření zástupců vlády bude mít fond potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč.
Fond bude podle kabinetu založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další.
Banky byly v minulosti kritizovány za to, že velkou část svých zisků posílají svým zahraničním vlastníkům. Pětice největších bank působících v ČR letos poslala na dividendách do zahraničí zhruba 34 miliard korun, což je o 3,5 miliardy korun méně než v loňském roce.
Kovanda také upozornil, že dohoda je výhodná i pro premiéra Babiše. Pozastavením dotací z EU se podle Kovandy stal Agrofert, který vložil Babiš do svěřenského fondu, zranitelnějším vůči bankám. „Zrovna zmíněné čtveřici bank dlužil koncem roku 2017 bezmála deset miliard. Nyní to může Babiš stavět tak, že banky zachránil před bankovní daní,“ uvedl Kovanda.
