Nemocenské pojištění bylo v prvním čtvrtletí po sedmi letech v plusu, přebylo 230 milonů korun

Systém nemocenského pojištění skončil za letošní první čtvrtletí v přebytku 0,23 miliardy korun. Z deficitu se dostal po sedmi letech. Naposledy nebyl po prvním kvartále ve schodku v roce 2017. Po letošním obnovení nemocenských odvodů pro zaměstnance se příjmy za první tři měsíce meziročně zvedly téměř o 27 procent. Vybralo se 12,88 miliardy korun, výdaje jsou vyšší asi o procento. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pacient (ilustrační foto)

Z nemocenského pojištění se vyplácejí nemocenské, mateřské, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovské a běžné a dlouhodobé ošetřovné (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Za první čtvrtletí se na nemocenských odvodech vybralo téměř 12,9 miliardy korun. Před rokem to bylo necelých 10,2 miliardy korun. Za první tři měsíce se vyplatilo téměř 12,7 miliardy korun, před rokem to bylo 12,5 miliardy.

Po zranění při autonehodě můžete mít nárok na bolestné. Pojišťovny vyplatily přes 3,5 miliardy korun

Číst článek

Z nemocenského pojištění se vyplácejí nemocenské, mateřské, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovské a běžné a dlouhodobé ošetřovné.

V roce 2020 po vypuknutí covidové epidemie se příjmy meziročně propadly a výdaje naopak výrazně vzrostly, schodek tehdy v prvním kvartále přesáhl 2,3 miliardy korun. V dalším roce deficit za první tři měsíce překročil 4,4 miliardy korun a předloni se blížil 4,1 miliardy korun. Loni pak klesl na 2,3 miliardy korun.

Výdaje začaly převyšovat příjmy ale už před covidovou krizí na vrcholu konjunktury. V roce 2018 v prvním kvartále to bylo o 40 milionů korun a následující rok už o miliardu.

Důvodem byl v minulém volebním období růst výdajů a snížení příjmů. Zvedly se nemocenské a zavedla se nově otcovská a dlouhodobé ošetřovné, snížily se odvody zaměstnavatelům po zrušení karenční doby. Po letošním obnovení pojistného u zaměstnanců je přebytek 230 milionů korun.

V příjmech systému se odráží vysoká zaměstnanost, růst výdělků i odvodová sazba. Pojistné v prvním čtvrtletí povinně posílalo 279 100 zaměstnavatelů a téměř 4,6 milionu zaměstnanců. Meziročně jich přibylo.

Zaměstnavatel hradí z vyměřovacího základu 2,1 procenta a zaměstnanec od letoška 0,6 procenta. Živnostníci platí nemocenské odvody dobrovolně. V prvním kvartále to dělalo 97 600 z 1,13 milionu osob samostatně výdělečně činných. Počet meziročně klesl. Průměrný vyměřovací základ pro odvody se zvýšil z loňských 34 480 na 36 926 korun.

Lidé nerozumí investování. Peníze mají v bance nebo se řídí heslem ‚do ničeho se nepouštět‘

Číst článek

Na výdaje má vliv nemocnost, počet narozených dětí i výše příjmů. Nemocenské podpory odpovídají stanovenému procentu z výdělků. S jejich navyšováním se zvedá i pobíraná částka. Celkem za první čtvrtletí sociální správa vyplatila 1,07 milionu nemocenských dávek. Minulý rok jich bylo o 75 tisíc víc.

Proti loňskému prvnímu kvartálu ubylo nemocenských, běžných ošetřovných, mateřských i otcovských. Víc bylo naopak dlouhodobých ošetřovných, jejich počet je ale nízký. Celkem se jich poskytlo za první tři měsíce 4938.

Zaměstnanci mohou získat všechny nemocenské dávky. Živnostníci, pokud hradí odvody potřebnou dobu, mohou pobírat všechny podpory kromě běžného ošetřovného. I to by se jim mělo podle projednávané novely ale začít od příštího roku vyplácet.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme