Nezaměstnanost v červnu klesla na 8,1 procenta. Zároveň o 2 procenta ubylo volných míst
Nezaměstnanost v Česku v červnu meziměsíčně klesla o jednu desetinu na 8,1 procenta, dostala se tak na stejnou úroveň jako loni v červnu. Bez práce bylo v letošním červnu 474 586 lidí, tedy o 7513 méně než na konci května. Zároveň ale o dvě procenta ubylo volných pracovních míst. Oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí.
Tradičně se jedná o výkyv způsobený poptávkou po sezonních pracích v zemědělství, ve stavebnictví, v lesnictví a v některých službách - restauracích a oblasti cestovního ruchu, které stlačily nezaměstnanost o jednu desetinu.
Zároveň ubyla dvě procenta volných pracovních míst. Ty by se podle analytika ČSOB Petra Dufka neměly objevit ani po prázdninách:
„Obávám se, že nikoli, protože Česká republika prochází recesí, a když se podíváme na jednotlivá odvětví, tak zjistíme, že v průmyslu se vůbec nenabírá, ve stavebnictví se celkově propouští a služby na tom nejsou o moc lépe. Většina z nich čelí nedostatečným tržbám, proto radši omezují počty svých zaměstnanců, respektive nepřijímají nové zaměstnance.“
Dufek odhaduje, že se nezaměstnanost ke konci roku posune až k devíti procentům: „V nejbližších třech měsících začnou na trh práce přicházet absolventi, kteří nenajdou své uplatnění, a proto nezaměstnanost začne dále růst.
Uchazečů o zaměstnání, kteří mohli okamžitě nastoupit do zaměstnání, bylo koncem června 459 497. Volných pracovních míst úřady v červnu evidovaly 42 779. Nezaměstnanost nejvíce klesla v okresech Jeseník, Jindřichův Hradec, Šumperk, Znojmo, Klatovy a Písek. Naopak nejvyšší byla na Mostecku (15,4 %) a Bruntálsku (15,2 %). Mezi nezaměstnanými je 51,5 procenta žen. Česká republika stále patří k evropským zemím s nejnižší nezaměstnaností. Konkrétně je na šestém místě.
Český statistický úřad dnes informoval o míře inflace. Růst spotřebitelských cen v červnu zrychlil meziročně na 3,5 z květnových 3,2 procenta. Analytici očekávali, že se ceny nezmění oproti květnu, překvapili je ale potraviny, zvláště bramborový efekt. Přechod na rané brambory byl tentokrát radikální, protože došlo ke zvýšení cen brambor o více než 50 procent.
„Z toho důvodu inflace poskočila o dvě desetiny. Myslím si ale, že je to dočasná záležitost. A v dalších měsících se dočkáme poklesu inflace pod tři procenta. Pod třemi procenty budeme nejspíše už na konci letošního roku, takže tlak na růst cen zmírní,“ předpokládá Dufek.
