Ovlivní únik z plynovodů Nord Stream 1 a 2, které vedou z Ruska do Německa, ceny plynu v Česku nebo ve světě?
Ano, ceny to trochu ovlivní. Takovýto rozsáhlý útok zvyšuje nervozitu na trhu, obavy z možných dalších útoků a celkovou nejistotu v zásobování. Ceny sice poskočily nahoru, ale ne příliš dramaticky. Z hlediska fyzického zásobování se totiž nic nestalo. Nord Stream 1 ani Nord Stream 2 nebyly v provozu, nedodávaly plyn. Na bezprostřední toky plynu to tak nemělo vliv, ani nebude mít v následujícím období vliv. Ale dopad na ceny jsme pocítili.

Pokud nebyly v provozu, jaký plyn z nich tedy uniká?
Každé potrubí musí být připravené k dodávce plynu technickým plynem. Aby začal téct plyn dodavatelům, tak tam musí být udržována pracovní náplň. To se týká jak plynovodů, tak například ropovodů. Plynovod Nord Stream je velice moderní plynovod, kde je plyn pod velmi vysokým tlakem. A samotná pracovní náplň tak představuje velký objem plynu.

Nord Stream 2 nikdy nebyl spuštěn pro komerční provoz, ale plynovod byl natlakován a připraven ke spuštění na základě příslušných oprávnění, která nikdy nebyla udělena. Ale byl připraven na otočení kohoutu.

Nord Stream 1 byl dlouhodobě v provozu. V posledních letech sloužil jako hlavní exportní plynovod do Evropy.

Nicméně už během září se dodávky zastavily kvůli sporům ohledně dodávek opravených turbín pro kompresorové stanice. Takže před útokem rovněž nebyl v provozu, ale rovněž tam byl pracovní tlak a erupce způsobila rozsáhlý únik plynu.

Odkud tedy Česko v tuto chvíli odebírá plyn?
Momentálně přes německý transitní systém norský plyn. A také plyn z LNG dodávek, u kterých jde o různou obchodní směsku. Čeští obchodníci nemají v současné době uzavřený přímý kontrakt s Nory, ale nakupují plyn od německých obchodníků, kteří už mají tyto kontrakty dlouhodobě uzavřeny. Pro nás je nyní hlavním obchodním partnerem Německo. Bezpečnost zásobování bude do značné míry záviset na tom, aby byly obchodní kontrakty uzavřené s německými firmami dodržovány. A to se zatím daří.

Strategický ukrajinský plynovod

Poškození se odehrálo podle zjištění téměř současně na čtyřech místech podmořských plynovodů systému Nord Stream. Dá se říci, jak velký únik to je? Setkal jste se někdy s něčím podobným?
Ne, energetici ve své praxi nic podobného nepamatují. Koneckonců žijeme ve výjimečné situaci, kdy panuje válka na Ukrajině, což se vymyká z běžného provozního rámce přepravy plynu magistrálními plynovody, kde v minulosti občas došlo k ruptuře a velkému úniku plynu, třeba i požáru. Nejčastěji ale jde o drobné provozní netěsnosti. S takto rozsáhlým výbuchem se nikdo nesetkal. A výbuch na různých místech od sebe vzdálených podle mého názoru vylučuje, že by mohlo jít o provozní poruchu.

Je to tedy sabotáž obrovského rozsahu, která tady dosud nebyla?
Ano. V minulosti k podobným útokům na základní energetickou infrastrukturu nedocházelo. Během ostrých bojů na Ukrajině se obě strany vyhýbaly přímým útokům na základní infrastrukturní projekty.

Koneckonců když hovoříme o plynu, tak je dobré připomenout, že nyní se ukrajinská trasa stává základní trasou pro zásobování Evropy. Pořád je v provozu, byť má omezenou kapacitu, ale strategický význam ukrajinského plynovodu velice stoupl.

Je to věc opravdu nebývalá a velice citlivá. Do infrastrukturních objektů se docela dobře trefuje, ať jde o plynovody, o velké transformátory, vysokonapěťové vedení. To jsou všechno objekty velice citlivé na vojenské útoky. Doufejme, že se to nestane pravidlem.

Zmínil jste některé typy cílů. Plynovod ale vedl pod mořem, cože je neobvyklé místo pro útok.
Je to útok, který vyžaduje speciální jednotky. Jde ale o moře, které je poměrně mělké. Plynovody vedou typicky v hloubkách pod 100 metrů. Že by to byl pro speciální jednotky neproveditelný útok, to rozhodně ne.

Riziko pro lidi a přírodu?

Potrubí obsahovalo přes 770 milionů metrů krychlových plynu. Dá se říci, jestli to může být riziko pro tamní obyvatele nebo třeba pro kolem plující lodě?
Nedomnívám se. Kdyby v místě následně po erupci – v době, kdy unikaly největší objemy plynu – se přímo nad hladinou nacházela loď, mohlo by to způsobit její potopení. Toto nenastalo. A nyní už přece jen unikají zbytkové objemy plynu. Lodě a letadla dostaly příslušná varování vyhnout se příslušné trase. Pro lodní a leteckou dopravu by to tak nemělo být už nebezpečné.

A může to mít nějaký dopad třeba na životní prostředí?
Zemní plyn má obrovskou výhodu ve srovnání s úniky ropy. V případě ropy je to nepříjemná situace, trvá to dlouho a je nákladné odstranit ropu plovoucí na povrchu. Plyn přes vodu unikne do ovzduší, a přestože metan je skleníkový plyn, který je mnohonásobně aktivnější než klasické CO², tak v těch stamilionech kysličníku uhličitého každodenně vypouštěných do ovzduší, tak v globálním dopadu se to ztratí. A bezprostřední vliv na podmořskou faunu a floru to mít nebude.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít