Rozbil se vám nějaký spotřebič krátce po skončení záruky? Pak s takovou zkušeností nejste sami. Potvrzují to i lidé, kterých se Radiožurnál ptal v pražských ulicích.

„Co se týká pračky, tak určitě. Opravdu po té záruční době mi přijde, jak kdyby to bylo načasované, že se to okamžitě pokazí, aby byl spotřebitel nucen si koupit něco nového,“ řekla Radiožurnálu paní Jana.

„Lednička. Jak je tam ta tepelná mřížka, tak vím, že dřív to šlo vyměnit, teď se to rozbilo a musí se vyměnit celá lednice,“ uvedl pan Honza.

Evropský parlament teď usiluje o to, aby podobných příběhů bylo méně. Nedávno schválil řadu doporučení a zprávu od Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jehož členkou je i europoslankyně z ČSSD Olga Sehnalová.

„Vyplývají z ní nějaká doporučení, zejména směrem k Evropské komisi a také směrem ke členským státům, jakým způsobem podpořit to, aby se místo kupování nových výrobků více podpořily jejich opravy a prodloužila se jejich životnost,“ řekla Sehnalová Radiožurnálu.

'Spotřebitelé zvažují připlacení za delší životnost'

Podle Olgy Sehnalové spotřebitele trápí otázka takzvaného plánovaného zastarávání, kdy výrobce počítá jen s krátkou životností výrobku a ten se rozbije krátce po záruční době. Situaci by mohlo změnit nové označování výrobků, které by udávalo i jejich životnost.

„Pokud se spotřebitelé řídí cenou, ale nemají informaci o tom, jaká je životnost výrobku, tak pak samozřejmě cena rozhoduje. Ale pokud by tu informaci měli, tak by možná také zvážili, jestli si za tu životnost větší nepřiplatí,“ dodala Sehnalová.

Otázkou je, jak moc by si byli lidé ochotni připlatit. Elektronika je totiž nyní výrazně dostupnější, než bývala dříve. Pro srovnání - třeba barevný televizor stál v Československu v roce 1989 běžně podle Českého statistického úřadu 13 tisíc korun, to by při dnešních cenách bylo výrazně přes sto tisíc.

'Osm let vám telefon stejně nevydrží'

„Jsou tam součástky, které se jmenují kondenzátory. Ty kondenzátory se dělají na různé teploty. Pokud ve zdroji najdete kondenzátory, které jsou, dejme tomu, na 85 stupňů Celsia, tak máte jistotu, že vydrží dva a půl, tři roky maximálně a ta televize potom najednou nejde zapnout. Ale pokud máte televizi, která je kvalitnější, použijí se kvalitnější kondenzátory, a zase je to o té ceně, potom následně budete mít kondenzátory na 120, na 130 stupňů. Ty vám vydrží 6, 7, 8 let,“ vysvětluje Radiožurnálu Petr Uher, manažer kvality ve společnost FAST Česká republika, která zajišťuje prodej a servis více než stovky značek elektroniky a spotřebičů.

To, že by si dnes zákazníci vystačili třeba osm let s jednou televizí nebo mobilním telefonem, ale zpochybňuje Jiří Sauer, odborník na technologie ze společnosti Deloitte Česká republika.

„Uvést nový výrobek na trh a uspět s ním je pro firmy velmi drahé. Ideálem pro firmu je produkovat výrobek dlouhou dobu, prodávat ho dlouhou dobu a tím dosáhnout co největších úspor z rozsahu. Na druhou stranu nesmíme zapomenout, že společnosti vyrábí výrobky pro své spotřebitele, a zejména dnešní spotřebitel chce být překvapován a ohromen technologickým pokrokem,“ řekl Radiožurnálu Sauer.

Do oprav se sami raději nepouštějte

Evropský parlament také navrhuje, aby konstrukce nových spotřebičů splňovala minimální kritéria odolnosti, aby umožňovala snadnou opravu, aby náhradní díly byly snadněji dostupné a aby rozbitá zařízení mohly opravovat nejen autorizované servisy, ale také jiné opravny. To se ale podle Petra Uhra nebude příliš líbit výrobcům, kteří třeba u mobilních telefonů znemožňují zákazníkům, aby si sami měnili staré baterie za nové.

„Každý výrobce spotřební elektroniky se chrání před tím, aby nám zákazníci v záruční době zasahovali do zařízení,“ řekl Uher Radiožurnálu.

Podle Uhra jsou levné baterie z Číny, které by si mohl zákazník snadno objednat a vyměnit, nebezpečné pro zařízení i jejich uživatele. U nového zboží dnes platí standardně dvouletá záruční lhůta.

„Zasahovat do výrobků vřele nedoporučuji, protože výsledkem by potom mohlo být v reklamačním protokolu odůvodnění, že reklamaci neuznávají právě proto, že s výrobkem někdo neodborně manipuloval,“ připomíná mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.

Jestli se zmíněná doporučení Evropského parlamentu uvedou do praxe, záleží na jednotlivých státech Evropské unie. Evropská komise se ale šetrnému využívání přírodních zdrojů a tedy i opravitelnosti dlouhodobě věnuje.

Ondřej Luštinec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít