Oprava Nord Streamu? Není zájem, míní analytik. Řeší se, co by Rusku přinesla sabotáž

Co víme o tom, jak moc je poničený Nord Stream?
V tuto chvíli poměrně málo. Co se dá s jistotou říct je, že aktuálně všechna potrubí na obou trasách jsou nepoužitelná. Na dlouhou dobu dopředu. 

Víme, kde všude jsou zaznamenány úniky? Na kolika místech?
Od pondělka víme o třech únicích, ve čtvrtek ráno jsme se dozvěděli o čtvrtém. Nějaké další podrobnosti známé nejsou.

A všechny čtyři jsou v okolí švédského ostrova Bornholm v Baltském moři. Jsou poměrně nedaleko sebe.
Ano, v poměru k tomu, jak dlouhý ten plynovod je – má 1200 km, tak všechny čtyři úniky jsou poměrně blízko u sebe. Zároveň ale nejsou třeba na 15 metrech. Což znamená, že to pravděpodobně nebyla nějaká jednotlivá událost, která by způsobila zároveň všechny tyto úniky?

To znamená, že si myslíte, že pokud došlo k nějakému cílenému útoku, o kterém se teď spekuluje, bylo jich už několik? Nemohla to být jedna akce?
Pravděpodobně ano. Já si dost dobře nedokážu představit, jak by tento typ poškození na tolika místech a u čtyř různých trubek mohl nastat přirozenou cestou. Úplně vyloučit se to nedá, ale je velmi těžké si představit, co jiného by to mohlo způsobit než nějaká cílená sabotáž.

Dánsko a Švédsko mluví o tom, že útoky jsou úmyslné. Co podle vás nebo kdo podle vás za těmi poškozeními může být? A jednalo se skutečně o sabotáž? Jak daleko je vyšetřování?
Jsme úplně na začátku, zatím nevíme nic. Objevují se spekulace, ale je to spíš ukazování prstem. Snažíme se dojít k tomu, kdo by mohl mít motivaci nebo jak to může souviset s tím, co se teď odehrává v evropské energetice. Těžko říct. To v tuto chvíli nevíme. A je otázka, co vůbec budeme schopni se dozvědět i do budoucna.

A to se týká i způsobu, jakým se ta potrubí dala poškodit? Zda tím viníkem mohly být třeba podvodní drony, ponorky.
Víme, že došlo k nějaké podmořské explozi. Ze seizmografu ve Švédsku jsme byli schopni zachytit ozvěny, které ukazovaly na tento typ situace. Až se nám podaří to prostředí prozkoumat, tak uvidíme pozůstatky explozí. Ale dosud jsem nezachytil zprávy o tom, že bychom už nějaké obrázky přímo z místa úniků měli.

Co teď z potrubí uniká? Ty obrázky jsou vidět i z Mezinárodní vesmírné stanice. Takový vír vody na mořské hladině. Tak co to je?
Je to zemní plyn, tedy v podstatě čistý metan. Obě ta potrubí byla plná zemního plynu. V případě Nord Streamu 1 to byl dodávaný plyn, v případě Nord Streamu 2 technický. Ty se mezi sebou nijak neliší. Technický plyn sloužil v Nord Streamu 2 k nějakým zkouškám. Plynovod všemi těmi zkouškami prošel a čekal jenom na to závěrečné povolení ke spuštění, které ale v lednu z německé strany nepřišlo. Takže teď je v potrubích standardní zemní plyn připravený na rozvod do evropské plynárenské soustavy, který teď ale uniká pryč.

Je to katastrofa pro životní prostředí? A jak velká?
Určitě to není dobrá zpráva. Zemní plyn, respektive metan je z hlediska dopadu na klima výrazně škodlivější než třeba oxid uhličitý. Takže určitě je to problematická věc. Jenom v Nord Streamu 2 je podle posledních údajů asi 300 milionů kubíků zemního plynu, což pro představu jsou asi tři procenta české spotřeby. Takže únik není úplně malý, ale zároveň ve srovnání s tím, co všude možně po světě uniká, ať už metanu nebo v emisích CO2, tak to není nějaké velké drama. Určitě to ale také není příjemné.

A víme už, zda to nějak ovlivnilo ekosystémy okolo ostrova Bornholm? Jsou nějaká bezpečnostní opatření ve Švédsku nebo na severu Německa s ohledem tedy na únik metanu v oblasti?
Zatím podle mých informací nic takového přijato nebylo. Není proto úplně důvod. Pod vodou není zemní plyn prakticky nijak škodlivý a nad vodou se velmi rychle ve volném prostoru rozptýlí. Nehrozí tedy nějaké zásadní riziko.

Když se podíváme přímo pod tu vodní hladinu a představíme si výbuchem narušené plynové potrubí, je tam tedy prasklina, díra. Dovnitř se asi vlévá mořská voda. Jak daleko může proniknout?
V podstatě může vyplnit skoro celé potrubí.

Nejsou žádné přepady nebo předěly? 
Na dně nejsou žádné kompresní stanice, které by to umožňovaly zavřít v nějakém úseku. Pokud se to nechá tak, jak to je, plyn časem potrubí opustí, a to se vyplní vodou.

Z Evropské komise už, myslím, zazněly odhady, že to může trvat zhruba týden, než se potrubí úplně vyprázdní. Je to možné? 
Těžko říct. Odhady úniku jsou velmi orientační, takže já bych si netroufl říct, jestli to bude v řádu dní nebo týdnů.

A když je potrubí na několika místech takto poničené, dá se to vůbec nějakým způsobem opravit? 
To je zajímavá otázka. My s tím nemáme úplně rozsáhlé zkušenosti.

Ono se to asi ještě nikdy nestalo, že by došlo k takovému a možná i cílenému výbuchu, respektive explozi, pod hladinou, která by se týkala právě plynového potrubí. Nebo?
Nevím o žádné srovnatelné události, kde by potrubí bylo tímto způsobem poškozeno a byla potřeba ho potom znovu uvést do provozu. Uvidíme, jestli bude vůle ten plynovod zprovoznit, a jestli to bude technicky možné. V okamžiku, kdy se totiž dostane dovnitř mořská voda, nejsou vnitřní vrstvy potrubí chráněny proti korozi. Mořská voda je velmi korozivní a potrubí to může velmi rychle poškodit.

Myslíte si, že bude ambice to opravovat?
Předpoklad je, že všechny strany budou mít zájem o to, aby ty plynovody dále fungovaly. V tuto chvíli si myslím, že ho nemá žádná strana. Možná se to v horizontu několika let změní, ale v horizontu několika let ten plynovod už nebude opravitelný. To je jisté. Takže pokud bychom ho chtěli opravit, museli bychom začít hned.

Všechny strany, to tedy znamená Německo a Ruská federace? Nebo do toho ještě mohou zasahovat státy v okolí, tedy Švédsko a Dánsko.
Vzhledem k tomu, že to je mimo jejich teritoriální vody, jsou jejich možnosti s tím cokoliv dělat z hlediska mezinárodního námořního práva velmi omezené. Nepochybně by byli součástí nějakých konzultačních skupin. Nemyslím si, že by Německo o tomto rozhodovalo samo, ale primárně by rozhodnutí bylo na firmách a vládách, které za tím projektem stojí. Pro opravu plynovodu nepotřebujete znova získávat zhodnocení dopadu na životní prostředí a všechny ostatní povolovací procesy, které předcházejí stavbě. Stačilo by, kdyby se německé firmy, které se projektu účastní, a ruská firma, která se projektu účastní, a jejich vlády dohodli na tom, že se plynovod pokusí opravit. Ale muselo by to přijít brzo. A nevíme zatím, jak by se to dělalo, a kolik by to stálo.

Já jsem se ptal na ty ostatní státy s ohledem na to, že Švédsko nebylo příznivcem vzniku Nord Streamu ve vodách, které jsou velmi blízko ostrova Bornholm.
Nikdo z těch států na pobřeží z toho velkou radost neměl. U těch států NATO jižně od projektu to bylo primárně motivované geopoliticky a ekonomicky. Polsko, baltské státy a Ukrajina měli velký problém s tím, že přijdou o příjmy z tranzitu a zároveň ztratí politickou kartu ve vztahu k Rusku. U států na severu to byly obavy právě o životní prostředí a o to, že v Baltském moři se nachází spousta nevybuchlé munice z obou světových válek. Na environmentální kritice se shodli úplně všichni, protože to zároveň dalo munici těm jižním státům. Mezinárodní právo jim žádný jiný argument nepřipouští.

Pokud připustíme, že se nepodaří anebo nebude vůle ten plynovod opravit, odstraní se anebo v moři zůstane?
Zůstane v moři. Odstraňování by bylo velmi drahé. Kdo by to chtěl platit?

Pokud přijmeme tu tezi, že šlo o cílený útok, že to byla sabotáž, že ty útoky byly cíleně vykonané, jedná se podle vás o nějakou novou fázi hybridní války týkající se energetické bezpečnosti? Mluvil o tom třeba lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs.
Podle mě je na to trochu brzo. Pokud by to byl cílený útok ze strany Ruska, tak není úplně jasné, co by měla být ta motivace. 

Spekuluje se o dvou příčinách. Pokud se nepřijde na to, že to byla ruská strana, což je velmi pravděpodobné, tak se Rusko bude moct vyvázat z pokut za nedodaný zemní plyn. Rusko aktuálně nedodává plyn, který má dodávat z pohledu smluv, které má s Evropou – a to je věc, která je u mezinárodních arbitrážních soudů pokutovatelná. Může to tedy být celkem jednoduchá cesta, jak plynovod, s jehož využitím oni už nemusí vůbec počítat, prostě zničit a odvolat se na zásah vyšší moci. Ta druhá věc je, že by to mohla být výstraha směrem k západním státům a jejich plynárenské infrastruktuře.

Je otázka, jestli toho, kdy budeme vědět víc.

Rusko se teď zasazuje o vyšetřování této události? Já jsem zaznamenal pouze reakce, že se podle nich jedná o akt mezinárodního terorismu.
Oni by určitě rádi to vyšetřování vedli. Je otázka, jak toto bude probíhat. Nemyslím si, že dojde k nějakému jasnému závěru. A nemyslím si, že kdokoliv, kdo to udělal, bude následně jakkoliv nucen tu vinu uznat.

Jaká zpráva je to pro Evropu stran shánění dodávek plynu pro státy EU?
V podstatě žádná. V těch plynovodech už nějakou dobu nic neteklo. Takže se v podstatě nic nezměnilo. Z Ruska nějaký plyn teče ukrajinskou trasou, poměrně dost ho ještě teče tureckou trasou, ale polský plynovod a oba Nord Streamy už nějakou dobu stály. Nedošlo tedy k omezení dodávek.

A do budoucna by to tedy ani nemusel být z vašeho pohledu problém, kdyby už nikdy tím potrubím žádný plyn z Ruské federace do Německa nepřitekl?
To pravděpodobně problém nebude nebo respektive nejsou to dodatečné vrásky z hlediska té situace, ve které jsme teď. Chceme se teď co nejrychleji od toho ruského plynu odříznout, děláme v Evropě pro to všechno. Nemyslím si, že je jakkoliv pravděpodobné, že by se v následujících letech všechno, co se letos stalo, podařilo s Ruskem urovnat a ty plynovody se znovu otvíraly.

Okruhem se tak vracíme k tomu, že motivace něco takového opravit už třeba žádná nebude.
Tak já bych si na to vsadil, ale asi ne úplně všechno. Možné je ledacos.

V podcastu byly dále využity zvuky z ČT, ČRo, CNN Prima News