„V globální ekonomické historii nenajdeme nic, co by se tomuhle rovnalo. Jestli pan premiér mluví o pěti letech, tak realističtější je třeba pět desetiletí. A to si vymýšlím, protože to je horizont, na který vám nikdo žádnou rozumnou ekonomickou předpověď nedá,“ zdůrazňuje ekonom v pořadu Interview Plus.

Pokud srovnáme výplatní pásky průměrného Čecha a Němce, jsme nyní zhruba na 45 procentech německého platu, při zohlednění parity kupní síly asi na 55 procentech. „Tedy jsme na polovině, takže bychom to potřebovali zdvojnásobit. A ještě na nás musí Němci počkat,“ dodává.

„Hlavně je otázka, kde brát optimismus, co že nás to čeká za zázračný impuls. Musel by to být nález nějakého obrovského naleziště ropy, ale za těch pět let bychom pravděpodobně ani neschválili stavební povolení pro první vrt,“ glosuje Hradil.

Příklad hodný následování?

Obecně prý platí, že na Západě si zaměstnanci sáhnou na větší podíl bohatství, které ekonomika vygeneruje. V Česku je podíl přibližně o deset procent nižší než v Německu a za posledních 20 let se zvýšil jen o dvě procenta.

„Kdybychom se ve 40. letech nevydali cestou komunismu, který vytvořil jizvu uprostřed Evropy rozdělující chudý Východ a bohatý Západ, tak nic z toho neřešíme. Nepřestává mě udivovat, když se politici hlásící se k této ideologii pohoršují nad nízkými důchody a mzdami. Při pohledu na mapu je zřejmé, kdo za to může,“ konstatuje Hradil.

Rozdíl je částečně dán i strukturou hospodářství. V průmyslově orientované ekonomice totiž větší podíl bohatství získávají vlastníci kapitálu, kteří si navíc nyní vybírají rentu za to, že zde v 90. letech investovali.

„Realita je, že čím vzácnější jsou vaše hlava nebo ruce, tím spíš to zaměstnavatel zohlední ve mzdě. A v tomto je obecně západní svět dál,“ podotýká.

Například Německo sice patří k nejbohatším ekonomikám na světě, podle ekonoma by se ale Česko mělo chtít vydat trochu jinou cestou.

„Otázkou je, zda je to realistické, protože máme dva velké společné problémy: demografii, my i Němci stárneme, a regulace, což je celoevropský problém. Nelze si nevšimnout, že Evropa prochází turbulencemi hůře než Spojené státy, regulace dusí ekonomiku a ta už není dostatečně dynamická, aby dokázala reagovat na nové výzvy,“ uzavírá ekonom Hradil.

Jak realistický je návrh rozpočtu na příští rok? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít