Ve 21.00 místního času 5. listopadu 2024, v den amerických prezidentských voleb, bylo Jasonu Junodovi jasné, že se do Bílého domu vrací Donald Trump. Ještě večer kontaktoval čínské dodavatele své firmy na péči o pleť, aby objednal roční zásoby zhruba za 50 000 dolarů (1,2 milionu korun). To byla maximální částka, kterou si mohl dovolit, a také maximální množství, které měl kde uskladnit.

Junod věří, že se přibližně 30 000 kartáčů na tělo a peelingových rukavic dostane do závodu společnosti Bare Botanics v Madisonu ve státě Wisconsin dřív, než bude Trump uveden do úřadu. Věří také, že Trump myslí vážně svůj slib uvalit cla ve výši 60 procent na veškeré čínské zboží.

Americké firmy se vracejí ke strategii, kterou využívaly za Trumpova prvního funkčního období – před zavedením cel se zásobí dováženým zbožím. Navíc zvažují, zda budou zvyšovat ceny, nebo se jim podaří najít alternativní dodavatele z jiných států.

Trump v roce 2018 zahájil obchodní válku proti Číně. I tehdy se americké podniky podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) snažily předzásobit před zavedením cel. Výsledkem bylo, že obchodní deficit Spojených států s Čínou – tedy o kolik dovoz převyšuje vývoz – v roce 2018 prudce vzrostl, načež v roce 2019 klesl.

Prudký nárůst vývozu z Číny letos nastal už v říjnu. Podle některých ekonomů to mohlo souviset s předzásobením v souvislosti s nejistotou kolem výsledků voleb. Odeslaných zásilek z Číny bylo minulý měsíc meziročně téměř o 13 procent více.

To je výrazně nad očekáváním analytiků a jde zároveň o prudké zrychlení ve srovnání se zářijovým nárůstem, který činil o 2,4 procenta.

Čína zůstává největším světovým vývozcem zboží a Spojené státy jeho největším odběratelem. Americké firmy loni nakoupily čínské zboží v hodnotě zhruba 430 miliard dolarů (10,3 bilionu korun).

Cla, která na sebe USA a Čína v posledních letech uvalovaly, příliš nezměnila dosavadní obchodní nerovnováhu mezi těmito zeměmi. Ta je podle MMF způsobena silnou poptávkou amerických spotřebitelů a slábnoucí poptávkou v Číně.

Van Ťün-chuej, který pracuje v marketingu pro výrobce elektroniky v provincii Kuang-tung, listu WSJ řekl, že jeho firma zaznamenala nárůst dotazů a viditelný neklid ze strany amerických klientů.

„Budeme se soustředit na snižování nákladů, abychom pomohli zmírnit situaci a přečkat tuto krutou zimu,“ dodal.

Kromě cel na dovoz z Číny Trump navrhuje zboží ze všech zemí zatížit clem deset až 20 procent. Některé firmy chtějí místo Číny dovážet například z Kambodže nebo Vietnamu.

I Jason Junod, který v oblasti péče o pleť podniká od roku 2020, zvažoval, že se poohlédne v regionu jihovýchodní Asie. Nevěří ale, že by se podařilo zopakovat poměr vysoké kvality a nízké ceny jako u jeho čínských dodavatelů. „Připadá mi, jako bychom byli trestáni za to, že v tuzemsku se nemáme na koho obrátit,“ dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít