Poprvé v historii Česká národní banka nakoupila kryptoměny pro svou rozvahu, říká ekonom Stroukal

Česká národní banka nakoupila bitcoiny a další digitální aktiva. Vydala na to milion dolarů, tedy v přepočtu 21 milionu korun, což je z hlediska celkových českých rezerv, které ČNB spravuje, jen nepatrná částka. Pořídila je na zkoušku do testovacího portfolia, které nebude součástí devizových rezerv. Pro Radiožurnál situaci komentuje ekonom Dominik Stroukal, spoluautor knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dominik Stroukal, ekonom

Dominik Stroukal, ekonom | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Česká národní banka nákup označuje za historický projekt. Za jak převratný krok to považujete vy?
Ačkoli s tímto krokem ne úplně souhlasím, je to historický krok.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem

Do knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, která byla napsána v roce 2015, ale v následujících vydáních prošla několika změnami, by právě toto stálo za přidání jako novou kapitolu. Protože je to poprvé v historii, kdy centrální banka nakoupila kryptoměny pro svou rozvahu.

Vy nesouhlasíte s označením historický projekt, anebo nesouhlasíte s tím, že Česká národní banka nakoupila kryptoměny?
S tím nákupem mám trochu obavu. V tuto chvíli to není správný krok. Není to tak, že by ČNB investovala do kryptoměn nebo je držela ve svých devizových rezervách.

Je to však první krok k tomu, aby se tak stalo. Domnívám se, že centrální banka by se měla soustředit na jiné úkoly, než aby se stala investičním fondem, což naší centrální bance nevyčítám.

Stručně řečeno, kolem této otázky se vede debata. Na trhu s kryptoměnami se také ozývá mnoho hlasů, které tuto myšlenku podporují, protože je pochopitelné, že pokud by ČNB nakonec použila své velké devizové rezervy k nákupu bitcoinů, jejich cena by vzrostla, což by potěšilo fanoušky a držitele bitcoinů.

ČNB zhoršila výhled hospodářského růstu. Odhaduje, že se v  letošním roce se HDP zvýší o 2,3 procenta

Číst článek

Domnívám se, že to není úkolem centrální banky, ani to není úkol, který původně stál za kryptoměnami, které se stavěly proti centrálnímu bankovnictví jako takovému. Svět se však změnil a posunul dál, a já to musím brát tak, jak to je.

My jsme se chtěli ptát i guvernéra ČNB Aleše Michla, který s tímhle návrhem přišel, ale rozhovor odmítl. Když se zeptám vás, ten test digitální měny má trvat 2 až 3 roky. Víc peněz do něho prý ČNB investovat neplánuje. Tak co takový test obnáší? Co má ukázat, jak si to představit?
Je rozumné provést test nejprve v menším měřítku, a to ani ne na devizových rezervách. Je lepší otestovat, zda centrální banka ví, jak s nimi zacházet.

Oproti jiným aktivům je složitá samotná držba kryptoměn a ČNB se musí rozhodnout, jestli je chce mít přes nějaké cenné papíry navázané na hodnotu kryptoměn, nebo jestli je chce držet fyzicky u sebe v nějaké hardwarové peněžence, což je obtížné, protože potom by musel mít jeden člověk nebo jestli nějaké konsorcium lidí, k tomu klíče a kdo by to měl v centrální bance být?

Jde o jiný typ aktiva, který má svá specifika. Je rozumné, že si vše nejdřív chtějí osahat, pro centrální banku opravdu na nejnižší možné úrovni, protože se bavíme o 21 milionech korun, jestli jsem správně počítal, což je symbolické, protože bitcoinu může být maximálně 21 milionu. Zajímalo by mě, zda v tom tedy byla nějaká symbolika, nebo ne.

Ale u této částky si ČNB může vyzkoušet, co všechno umí nebo neumí. Budou si moci nastavit vnitřní procesy, ale je to předzvěst toho, že když se vše naučí, tak by se mohly kryptoměny dostat i do těch devizových rezerv.

Portrét Michla na speciální bankovce nakonec nebude. Guvernér ČNB to nepovažuje za vhodné

Číst článek

Oni to nejsou jenom bitcoiny, které Česká národní banka nakoupila, ale pak také některé stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum v dolarech. Můžete nějak jednoduše vysvětlit, o co tedy jde?
Tento detail neznám, ale to, co popisují, je dnes velkým trendem. Dolarové stablecoiny jsou typicky firmy, které nakupují americké dolary zejména v podobě amerických státních dluhopisů.

Za každý dolar vydávají jeden digitální dolar, který se hojně používá na burzách, kde lidé obchodují s kryptoměnami, ale lze jej použít i k provádění plateb.

Je poměrně snadné je držet a měnu lze posílat přes hranice. Jde o trend, kterým se svět kryptoměny vydává a centrální banka chce otestovat, co je dnes v kryptoměnách možné, což je rozumné.

Takže má jednu tradiční kryptoměnu a pak má také stablecoiny, je dobře, že nešla do žádných větších divočin. Protože ten trh nabízí i úplně divoký západ.

Testování, o kterém jsme mluvili, má trvat dva až tři roky, znamená to, že tam digitální měny budou v tomto období ležet a nebude se s nimi obchodovat?
Doufám, že testování neznamená jenom, že budou ležet, ale budou se pokoušet je posílat, budou se pokoušet je i třeba prodat, protože to je toho také součástí.

Dneska nejde jenom o technické věci, protože něco koupit či prodat je jedna věc, ale jsou to i právní věci. Ostatně sama centrální banka přiznává, že si nějakým způsobem vykládá zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

Testování může udělat, ale přiznává v dokumentu, který dneska vydala, či v textu na svých stránkách, že jde o její výklad zákona, že vůbec může kryptoměny nakupovat. Myslím si, že nad tím visí malý otazník.

Koneckonců, je to poprvé. Je třeba zvážit mnoho věcí, ať už jde o regulační nebo právní otázky. Protože to zkrátka chcete otestovat na místě, když k tomu dojde.

Do té doby můžeme jen předpokládat a hádat, jaká je interpretace, ale otestování je něco úplně jiného. Takže je dobře, že to dělají tímto způsobem.

Celý rozhovor si můžete poslechnout nahoře v článku. 

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme