Česká národní banka znovu snížila základní úrokovou sazbu. Jedná se o šesté snížení za poslední rok. Pokles o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta tak znamená nejnižší úroveň od února roku 2022.
Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta.
Inflace v lednu proti loňskému prosinci zpomalila z bezmála sedmi na 2,3 %. „Teď by ekonomika potřebovala nižší úrokové sazby a ČNB opět dělá chybu,“ řekl pro Radiožurnál ekonom David Marek.
Meziroční inflace v srpnu zpomalila na 8,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace je stále nad třemi procenty. To podle guvernéra Aleše Michla neumožňuje nyní snížit sazby.
Končí jedna z nejzásadnějších epizod v dějinách České národní banky a je poněkud absurdní, že dosud vlastně nevíme, proč Česko na inflačním vrcholu žilo zrovna se sedmiprocentní základní sazbou.
„Inflace je na úrovni, při které stále musíme mít jestřábí politiku, musíme zůstat jestřáby a zabezpečit hlavně to, aby inflace nezůstala rezistentní, aby dále klesala,“ řekl Michl senátorům.
Historie vztahů vlády a centrální banky v Česku odpovídá pořekadlu Jeden hot a druhý čehý. Tedy situaci, kdy se nemohou dohodnout, kam směřují nebo co chtějí. A občas si dělají naschvály.
Češi tak ekonoma a exguvernéra ČNB Miroslava Singera pracují dlouho a hodně, ale dobrý výsledek to nepřináší. Podle Singera by jedním z řešení mohlo být omezení poptávky plynoucí ze škrtání deficitu.
Jednání bylo podle premiéra Petra Fialy (ODS) velmi věcné, v dobré atmosféře. Uvedl, že s guvernérem ČNB Alešem Michlem jednal také o ozdravném balíčku.
Je divné, proč si guvernér Michl o problému se státními dluhy s premiérem Petrem Fialou či s jeho minstrem financí nepromluví mezi čtyřma očima a místo toho zneklidňuje veřejnost.
„Z pozice hlavního experta v oblasti organizační a protokolu bude zejména zodpovídat za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru a podílet se na přípravě konferencí,“ popsala mluvčí.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech.
V případě Michlovy prověrky jde o kauzu natolik politicky atraktivní, že se o ni zajímá i příští prezident Petr Pavel, který by jako jediný mohl Michla odvolat.
Guvernér bez prověrky, centrální banka bez guvernéra? Je na stole odvolání Aleše Michla novým prezidentem Petrem Pavlem? Proč Michl nejvyšší stupeň prověrky stále nemá?
Guvernér České národní banky Aleš Michl požádal o nejvyšší stupeň v květnu. Národní bezpečnostní úřad má na řízení devítiměsíční lhůtu, která nyní upynula. Řízení ovšem nebylo dosud ukončeno.
„Nyní se vyplatí počkat, protože pokud Evropská centrální banka dostane inflaci pod kontrolu relativně rychle, není důvod, abychom my byli ostrůvkem s vysokou inflací,“ nastiňuje ekonom Lubomír Lízal.
Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 199. Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden.
David Marek, ekonom společnosti Deloitte, školil budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten se totiž právě v ekonomických záležitostech mohl cítit oproti svému kandidátovi slabší. Práce ho ale bavila.
„Vladimír Kruliš je nejlepší manažer, jakého jsem v životě potkal, a já jsem v politice 32 let,“ řekl Zeman novinářům v Srbsku. Okomentoval také volby, které označil za referendum o Andreji Babišovi.
Předseda národní rozpočotvé rady a bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl uvádí, že je důležité, aby bankovní rada využívala dva nástroje – kurz a sazby.
Oživování české ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 podle Mezinárodního měnového fondu narušily negativní hospodářské důsledky války na Ukrajině.
„Současný celoroční růst o 15 procent je v dávno standardizovaných podmínkách tržní ekonomiky něco nevídaného a z hlediska důvěry v systém otřásajícího,“ píše v komentáři Petr Fischer.