První klienti zkrachovalé záložny Unibon dostali zpět své peníze
Fond pojištění vkladů dnes začal vyplácet klienty zkrachovalé kampeličky Unibon. Peníze jí svěřilo přes tři tisíce lidí. Vklady dostávají ve stoprocentní výši, nanejvýš ale 2,5 milionu korun na jednoho vkladatele. Peníze bude fond vyplácet tři roky. Kampelička přišla o licenci, protože půjčovala nevýhodně peníze. Nejvíce klientů měla na Ostravsku.
Před pobočkou GE Money Bank, přes kterou zajišťovací fond lidem vklady vyplácí, stály v centru Ostravy už od rána asi dvě desítky lidí.
Klienti zkrachovalé kampeličky byli docela naštvaní a také nervózní. Mezi čekajícími byla například Dobromila z Rychvaldu, které březnový krach záložny zkomplikoval plány při stavbě domu.
O vyplácení peněz klientům zkrachovalé kampeličky Unibon se zajímala redaktorka Iva Havlíčková
„Máme to s dcerou dohromady a ta to potřebuje. Na duben měla objednaný materiál na stavbu a teď to stojí. My jsme zvyklé plánovat a teď najednou ‚bum‘. A nikoho nezajímá, že máte něco už dopředu domluvené, že máte něco platit,“ svěřila se.
Samotné vyplácení peněz už dnes probíhalo docela rychle. Lidé strávili na přepážce jen několik minut. Klienti se musí prokázat platným dokladem, nahlásit číslo nového účtu a do několika dnů by na něm už měli mít své peníze.
Klienti zkrachovalé kampeličky se můžou obrátit celkem na sedm vybraných poboček GE Money Bank v Česku. Dvě jsou v Ostravě, další v Brně, Opavě a Praze. Klienti na Slovensku se mohou obrátit na pobočku Všeobecné úvěrové banky v Bratislavě. Celkem má fond vyplatit skoro dvě miliardy korun.
Důvěru v kampeličky krach Unibonu neohrozí
Pověst družstevních záložen krachem Unibonu pravděpodobně utrpí. Unibon byla čtvrtá největší kampelička v Česku a pamětníků série krachů družstevních záložen z 90. let je stále hodně.
Důvěru v kampeličky v Česku to ale neohrozí. V posledních letech totiž rychle roste. Situace je už teď jiná než dříve - o úspory střadatelé nepřijdou, pokud si neuložili víc než 2,5 milionu korun, a takové vklady v kampeličkách nebývají.
Srovnání bank a kampeliček se věnoval v Odpoledním Radiožurnálu Jaroslav Skalický
V 90. letech počet kampeliček přesahoval stovku, založit záložnu mohl prakticky každý a dohled nad jejich činností byl minimální. Od té doby však regulace v Česku výrazně zpřísnila. Dnes na kampeličky dohlíží Česká národní banka.
Ta uvádí, že zejména pokud se týká obezřetnosti podnikání, platí pro záložny shodná pravidla jako pro banky.
U záložen je paradoxně větší jistota vyplacení peněz z Fondu pojištění vkladů v případě jejich krachu než u některých bank. Ve fondu je totiž taková suma peněz, že ani kdyby zkrachovaly všechny najednou, střadatele by to výrazněji nezasáhlo a vklady by dostali zpátky.
Kampeličky nabízí vyšší úroky, ale také riziko
Družstevní záložny běžného spotřebitele lákají hlavně na často výrazně lépe úročené spořicí účty nebo termínované vklady než klasické banky. Některé nabízejí také nízké nebo nulové poplatky za vedení běžného účtu.
Mezi nevýhody naopak patří malá síť poboček, pro zřízení účtu je přitom u řady z nich nutná osobní návštěva. Zájemce se totiž musí nejdříve stát členem družstva. Jako člen zaplatí i vstupní poplatek, jehož výše je nicméně u většiny kampeliček jen symbolická.
Ve prospěch záložen hraje také to, že jsou přiměřeně ziskové, nedrží žádná riziková aktiva ani dluhopisy předlužených států, takže se jich ani otřesy na finančních trzích prakticky netýkají.
Samotný obchodní model záložen je ale rizikovější, než je tomu u klasických komerčních bank. Záložny většinou poskytují úvěry více rizikovým klientům, kteří neuspěli u komerčních bank. A právě u více rizikových klientů existuje i větší pravděpodobnost, že nedostojí někdy v budoucnu svým závazkům. Celý obchodní model zajišťoven je tak více nestabilní a hodně záleží na ekonomických podmínkách.
