Spekulace o připojení Švýcarka či Ruska k eurozóně ovlivnily trhy
K bouřlivému dění na trzích včera přispěly i zprávy o úvahách Švýcarska o dočasné vazbě franku na euro nebo o prohlášení jednoho z ruských kandidátů na prezidenta, že by Rusko mělo vstoupit do eurozóny. Rozruch vzbudily zejména spekulace o vazbě franku na euro a vedly k prudkému oslabení franku.
Švýcarský frank je přitom investory považován za takzvaný bezpečný přístav a jako takový se v posledních dnech pohyboval v rekordních hodnotách.
Spekulace, že Bern naváže frank na euro, jsou podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše nereálné. „Švýcarsko by se tím vzdalo nezávislé měnové politiky. Mám pocit, že šlo jen o určitou formu slovní intervence proti extrémně posilujícímu franku, který přidělává vrásky na čele všem švýcarským exportérům. Před posilujícím frankem varovala například firma Nestlé, které se zakousla silná švýcarská měna poměrně výrazně do ziskových marží,“ uvádí.
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš hodnotí ve Světě o desáté vývoj v eurozóně
Za spíše úsměvnou považuje i představu, že by Rusko vstoupilo do eurozóny. Miliardář Michail Prochorov totiž včera oznámil kandidaturu na ruského prezidenta a vstup do eurozóny je součástí jeho programu.
„Nejdříve by muselo Rusko vstoupit do EU a tam ho zatím nikdo nezval. Z pohledu ekonomické teorie by Rusko se zbytkem EU nikdy netvořilo ideální měnovou oblast,“ tvrdí Bureš.
Rozpad eurozóny je podle něho jen extrémním scénářem, ale rizika tu jsou. Záleží jen na tom, jestli si politici zemí evropské měnové unie budou schopni znovu sednout ke stolu a vyřešit dlouho odkládané problémy. Například finální řešení otázky řeckého dluhu, protože poslední kroky nebyly opět dostatečně rázné a důvěra ve společnou evropskou měnu je nízká.
V zájmu evropských politiků je zákonitě, aby euro přežilo, protože rozpad eurozóny by vedl k velké finanční krizi. „Evropa žila 10 let v představě měnové a finanční integrace, kdy se uvnitř Unie beztrestně půjčovalo z německých úspor do Španělska, Irska. Kdyby se ukázalo, že německé půjčky jsou denominované nikoli v euru, ale v jiných měnách, nesli by například němečtí penzisté nebo německé banky obrovské ztráty,“ varuje Bureš.
V souvislosti s potřebou najít alternativu k dolaru oživil respektovaný profesor Barry Eichengreen diskusi o umělé mezinárodní měně. Bureš si nemyslí, že je zapotřebí alternativa k dolaru. „Ten je výrazně dominantní a euro k němu hraje jen slabou alternativu a bude tak tomu i do budoucna,“ dodává.
