Stanjura: Máme šest nástrojů na snížení dotací podporovaných zdrojů. Budou to desítky miliard dolů
Ministerstvo financí připravuje návrh, jak výrazně snížit celkovou sumu dotací solárních a dalších podporovaných elektráren. Nyní je platí v cenách elektřiny spotřebitelé a podniky a také stát z rozpočtu. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by mělo jít o kombinaci několika opatření, která náklady na takzvané podporované a obnovitelné zdroje energie (POZE) zlevní o desítky miliard korun pro všechny.
Právě kvůli opatřením by podle Stanjury měla stačit dotace na POZE v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Její výše je jen 8,5 miliardy korun, ačkoliv je jasné, že bude potřeba víc. „Když se nám podaří razantně snížit celkový objem dotací, tak nejenom že osm a půl miliardy bude stačit, ale současně bychom případně mohli i platby domácností a ostatních spotřebitelů snížit,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Stanjura.
Má jít ale o dlouhodobé opatření. „Díváme se na rok 2025, ale současně tím můžeme velmi pozitivně ovlivnit i platby za podporu obnovitelných zdrojů v letech 2026 a dál. Takže nechystáme jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet,“ dodal ministr.
Ve hře je podle Stanjury využití „zhruba šesti nástrojů“. „Některé varianty vyžadují změnu legislativy, některé jsou exekutivní, některé jsou v kontrolní oblasti. A my určitě vybereme nějakou kombinaci těchto nástrojů,“ popsal.
Malé fotovoltaické elektrárny loni navýšily výrobu o 172 procent. Většinou jde o domácnosti
Číst článek
Celkově se na dotace POZE každoročně vydává přes 20 až 40 miliard korun. Například podle odhadu Energetického regulačního úřadu půjde letos na POZE asi 36,8 miliardy korun, loni to bylo ale jen kolem 23 miliard korun.
Výše sumy záleží na tržní cenách elektřiny v daném roce, protože dotace je zjednodušeně rozdíl mezi tržní a určitou vyšší garantovanou výkupní cenou z POZE. Čím je tržní cena nižší, tím více stoupá dotace.
Podpory platí zčásti stát z rozpočtu a zčásti spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy, a to formou takzvaného příspěvku na obnovitelné zdroje, který je součástí celkové ceny elektřiny na složenkách.
Příjemci dotací jsou pak provozovatelé zdrojů, kteří podpory čerpají ze zákona.
„Každý zákon se dá změnit,“ reagoval ministr financí na to, jak se chce s touto záležitostí vypořádat.
Pokud jde například o opatření v oblasti kontroly, podle Stanjury se stát zaměří na vykazování takzvaného vnitřního výnosového procenta u dotovaných zdrojů. Tedy zda zdroje, zřejmě především starší solární elektrárny s vyšší garantovanou výkupní cenou, nejsou takzvaně překompenzované.
2:33
Olešník dál odmítá soláry u přírodní rezervace. ‚Zničení přírody je nepřijatelné,‘ říká starosta
Číst článek
Vnitřní výnosové procento je stanoveno na základě zákona ministerstvem průmyslu a obchodu tak, aby zajistilo zeleným zdrojům návratnost investice v určitém čase.
Na solárníky se už nyní vztahuje také speciální daň, kterou odvádí formou takzvaného solárního odvodu. Jedná se především o starší zdroje z takzvaně prvního solárního boomu kolem roku 2010.
Dříve se stát s ostatními o dotaci POZE dělil zhruba půl na půl. V energetické krizi v části roku 2022 a v roce 2023 pak vzal stát celé poplatky na sebe. Od letoška platí příspěvek ale opět všichni. Stát nicméně v rámci úspor v rozpočtu svoji část dotace už na rok 2024 snížil a se stejně nízkou sumou, zmíněných 8,5 miliardy korun, počítá i pro příští rok. Povinný příspěvek na POZE přitom mají domácnosti zastropovaný, v posledních letech proto narostl hlavně firmám. Někdo ho totiž zaplatit musí.
„Od loňska proto jednáme s vládou o našem požadavku vrátit poplatek za POZE na úroveň roku 2021. Pokud by nebyly zajištěny zdroje ze státního rozpočtu, tak hrozí zdražování pro řadu firem,“ upozornil šéf sekce hospodářství Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Boj proti změně klimatu začíná na balkóně. Němci věší solární panely, kde se dá
Číst článek
Podle prezidenta svazu průmyslu Jana Rafaje navržená dotace nepokrývá ani zákonné minimum na tyto dotace, a pokud by měly chybějící peníze dodat ve vyšších celkových cenách elektřiny právě firmy, ohrozí to jejich konkurenceschopnost.
Stát na základě jednání s podniky pro letošní rok nakonec zvýšil plánovanou podporu z rozpočtu z 8,5 miliardy o dalších 3,5 miliardy korun a další 4 miliardy slíbil dle potřeby dodat. Původně přitom ministr financí snížení dotace vysvětloval také tím, že chce snížit jejich celkový objem. Jenže ten kvůli klesající tržní ceně elektřiny nakonec letos zřejmě opět značně vzroste (viz tabulka).
Solární asociace sdružující provozovatele fotovoltaik už dříve varovala, že výrazné zásahy do podpor by mohly vést ke krachu elektráren, nesplacení úvěrů a destabilizaci celého sektoru.
