Cena, financování i výhodnost pro české firmy. Podívejte se na 5 otázek ohledně dostavby Dukovan
Vláda ve středu rozhodla, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech a později možná i dva další v Temelíně postaví pro polostátní energetickou firmu ČEZ jihokorejská státní společnost KHNP. Její nabídka byla podle premiéra Petra Fialy (ODS) lepší ve všech hodnotících kritériích. Už na konci letošního ledna také vláda spolu s ČEZ vyřadila třetího zájemce, firmu Westinghouse. Jaká jsou kolem největší zakázky v novodobé historii Česka nejasná místa?
1. Spor KHNP versus Westinghouse se nevyřeší dřív než za rok.
Ihned po vyhlášení výsledků tendru na stavbu nových Dukovan vydal americký Westinghouse prohlášení, v němž připomněl svůj spor o duševní vlastnictví k reaktoru APR, který v Česku nabídla korejská KHNP. Jeho základ je totiž postaven na americké technologii, kterou pak ale dál vyvíjeli Jihokorejci.
Westinghouse proto tvrdí, že jde o jeho duševní vlastnictví, a tedy jako americké jaderné zařízení export musí schválit Spojené státy americké. KHNP to odmítá s tím, že současný model vyvinuli už sami v Jižní Koreji.
Prezident Jooho Whang také v rozhovoru pro Český rozhlas ještě před vyhlášením výsledků tendru řekl, že o sporu s Američany se nyní vede jednání na úrovni vlád Spojených států amerických a Jižní Koreje a možnosti řešení jsou různá. Vyloučil zároveň, že by mohlo být ohroženo plnění zakázky v Česku.
24:06
Gavor: Stavba jaderných bloků v Evropě bude pro Korejce výzva. Zakopaný pes může být administrativa
Číst článek
Westinghouse v prohlášení tuto středu nicméně řekl, že firma KHNP není oprávněna bez jeho souhlasu používat technologii reaktoru APR a že KHNP selhává v dodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu, která vyžadují povolení od americké vlády pro sdílení technologie nad rámec dohodnutého transferu do Jižní Koreje.
Podle Westinghousu tím „KHNP vytváří riziko pro všechny strany vstupující do smluvních vztahů a pro odpovědné rozhodovací orgány“. Na závěr pak Westinghouse uvedl, že si vyhrazuje právo bránit se v této situaci před příslušnými národními a mezinárodními jurisdikcemi.
Český rozhlas poslal společnosti Westinghouse doplňující otázky. Například co znamená, že si firma vyhrazuje právo bránit se před národními jurisdikcemi, zda tedy nezvažuje podat arbitrážní žalobu na KHNP i v Česku.
A také zda nyní jedná s KHNP o mimosoudním řešení nebo jak je možné, že reaktor APR - pouze s větším výkonem, než jaký se má stavět u nás - mohlo KHNP nedávno postavit ve Spojených arabských emirátech.
Westinghouse na vše odpověděl: „Ačkoli se k podstatě aktuálních právních řízení nevyjadřujeme, nadále se důrazně domáháme svých práv a neočekáváme, že by tyto právní záležitosti byly vyřešeny dříve než ve druhé polovině příštího roku.“
Podle dřívějších informací by právě do této doby mělo padnout rozhodnutí ve stávající arbitráži, kterou ve věci vede Westinghouse proti KHNP v Koreji.
„Rozhodčí komise potvrdila, že konečné rozhodnutí se očekává až koncem roku 2025,“ uvedl také už loni David Durham, prezident Energy Systems Westinghouse.
Pravděpodobné jsou dvě možnosti rozuzlení – buď se ještě předtím firmy dohodnou mimosoudně, nebo si počkají na rozsudek. Pokud by Jihokorejci prohráli, výsledkem bude spíš než zákaz vývozu technologie masívní finanční náhrada pro americkou stranu za ušlé licenční poplatky.
ČEZ zřejmě i proto spor za nějak velké riziko zakázky nepovažuje. V ruce má prohlášení KHNP, že je technologie její, a také se ve své závazné nabídce podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže KHNP zavázala, že v případě jakéhokoliv ohrožení plnění zakázky poskytne vysoké finanční odškodnění.
2. Kolik bude vlastně stát první a druhý blok: 400 miliard, 440 miliard nebo 800 miliard?
Dva první bloky by měly stát podle oznámení vlády v cenách letošního roku 200 miliard korun za jeden, tedy celkem 400 miliard. Jedná se tedy o hodnotu bez případných cenových úprav základních materiálů v dalších letech na straně dodavatele a také bez nákladů investora na cenu peněz (viz dále model financování).
Druhý blok by se měl stavět v odstupu jednoho až dvou let, je ale jisté, že některé přípravné práce poběží současně. I proto ostatně dodavatel nabídl za dva bloky podle vlády slevu asi dvacet procent oproti variantě stavět jen jeden.
Vláda má ještě opci se závaznou cenou platnou ještě příštích pět let na další dva bloky, kde by pak celková sleva měla být 25 procent. Oproti variantě jen dvou bloků tedy již minimální. Podle informací Českého rozhlasu není příliš pravděpodobné, že vláda opci využije.
Koalice i opozice chválí nabídku KHNP na dostavbu Dukovan, podle Havlíčka jde o úspěch předchozí vlády
Číst článek
Výsledná cena za dva bloky se bude upřesňovat při přípravě smlouvy o dodávce díla, kterou má uzavřít s KHNP dceřiná firma ČEZ, EDU II (Elektrárna Dukovany II).
Poměrně vtipné bylo, že vláda oznámila na tiskové konferenci cenu 200 miliard korun za jeden blok, KHNP ale ještě v průběhu tiskovky vydalo prohlášení, že vyhrálo s cenou, kterou vláda odhaduje na 220 miliard korun.
Asi hodinu poté pak KHNP rozeslalo opravu: „Odhad vlády ohledně nákladů je 200 miliard korun za jeden blok a 400 miliard korun za dva bloky, nikoli 220 a 440 miliard, jak bylo uvedeno v předchozí verzi tiskové zprávy. Za nepřesnost se moc omlouvám,“ uvedl mluvčí Kryštof Navrátil.
Jak tento nesoulad vznikl? Podle informací Českého rozhlasu vyhodnotil ČEZ celkovou cenu nabídky Korejců, kterou posčítal z řady položek uvedených v dokumentech a navíc v eurech, na hodnotu zhruba uprostřed výše zmíněných cen.
Pro jistotu tam ale dal rezervu a zaokrouhlil jí mírně vzhůru na 220 miliard, a s tímto odhadem také počítali Korejci. Při jednání na vládě ale ministři trvali na zaokrouhlení dolů. Proto nakonec KHNP vyřešilo celou situaci i opravou své původní zprávy.
3. Financování obou bloků pro Dukovany je jasné jen pro jeden, nikoliv dva bloky. Jen notifikace financování v Bruselu přitom trvá rok a půl. Jak tedy chce vláda, ČEZ a KHNP podepsat smlouvu o dodávce díla nejpozději do konce března 2025?
Fakt je, že jasno je zatím pouze o podpoře a vůbec modelu financování jen pro jeden blok. Notifikace Evropské komise je nutná proto, že projekt bude mít státní podporu, bez toho se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nová jaderná elektrárna dnes postavit nedá.
Pro první blok model financování schválil Brusel letos v květnu. A je zhruba následující: stát poskytne ČEZ půjčku v celkové výši zhruba 195 miliard korun, zbylých 5 miliard proinvestovaných během přípravy projektu si firma platí sama.
Dalších až 85 miliard korun poskytne v letech 2025 až 2029 na přípravu infrastruktury, vzdělávání a tak dále stát ze svého rozpočtu jako kapitálový výdaj.
10:35
Šéf vítězné KHNP o Dukovanech: Naše nabídka zaručí firmám a domácnostem dost elektřiny za dobrou cenu
Číst článek
Půjčka státu je pak určena jak pro fázi přípravy, tak i výstavby. Její splatnost bude 30 let, ale začátek splácení se posune až na dobu, kdy nový blok získá povolení k provozu.
Se zahájením zkušebního provozu se počítá v roce 2036. Do té doby tedy nebude ČEZ platit ani úroky. Pak se mají pohybovat minimálně jedno procento nad sazbu, za jakou si půjčuje stát, nesmí být ale celkově méně než dvě procenta.
Úrok půjček státu je v čase dost proměnlivý. Kolik to bude, tedy zatím není známo. V minulosti byly úroky pro stát i kolem nuly, loni ale kolem šesti procent.
Národní rozpočtová rada navíc ve svém dokumentu o veřejných financí píše, že „při vysokém zadlužení státu má úroková sazba tendenci růst, neboť investoři vyžadují rizikovou přirážku“. A je jisté, že i díky projektu Dukovan zadlužení státu poroste.
Podle stínového premiéra za hnutí ANO Karla Havlíčka mohou být náklady na cenu peněz a tedy výsledná cena za oba bloky o dalších 400 miliard korun vyšší (celkem tedy 800 miliard korun). Taková suma by mimochodem odpovídala optimistickému úroku přes tři procenta.
Při ministerstvu financí nyní pracuje skupina, která má navrhnout financování obou bloků ze strany státu do konce roku. Na základě toho pak tedy stát znovu požádá o notifikaci pro druhý blok.
Stanjura na dotaz Českého rozhlasu nevyloučil, že pro druhý blok vláda využije nabídku korejské státní firmy, že výhodné financování mohou dodat korejské státní ústavy – exportní banka a pojišťovna.
„Tohle se na interních jednáních hodně probírá jako možná varianta,“ řekl zdroj blízký jednání.
Další možnosti jsou půjčky od mezinárodních bank se státní zárukou. A zvažuje se údajně i možnost, že by Česko s dalšími jadernými státy v Evropské unii vyjednalo možnost využít pro podporu jádra coby bezemisního zdroje výnosy z prodeje emisních povolenek.
Potíže KHNP s jaderným projektem v Polsku. ‚Oficiální informace o jeho zastavení nemáme,‘ říká firma
Číst článek
Vzhledem k tomu, že na notifikaci má Brusel 1,5 roku, je dost pravděpodobné, že do uzavření kontraktu mezi KHNP a EDU II na jaře 2025, jak je naplánováno, ještě nebude k dispozici.
Podle ČEZ to ale nebude problém. ČEZ (EDU II) bude příští rok totiž podepisovat nejen smlouvu o dodávce projektu na klíč s KHNP, ale i se státem, kde půjde celkem o tři kontrakty v jednom „balíku“: investiční dohoda mezi státem, ČEZ a EDU II, dále výkupní kontrakt na elektřinu z nového zdroje mezi státem a EDU II a třetí je právě na návratnou finanční výpomoc, tedy půjčku, mezi státem a EDU II.
Pokud do té doby nebude udělena notifikace Evropské komise, do smluv se dle ČEZ přidá její získání jako „odkládací podmínka“.
4. Kolik bude elektřina z nového zdroje stát a je projekt pro ČEZ návratný?
Kromě samotné ceny díla byl pro ČEZ klíčový ukazatel při hodnocení nabídek, za kolik bude nový zdroj schopen vyrábět elektřinu. Tak aby byla její cena konkurenceschopná. Podle ČEZ i vlády vítězná nabídka „vede k předpokladu“, že výše výrobní ceny bude do 90 eur za megawatthodinu (MWh).
To je zhruba stejně, za kolik se teď obchoduje elektřina na burze na příští rok. A je to také jen poměrně málo nad to, za kolik prodávají stávající jaderné zdroje ČEZ.
Když loni ministerstvo financí zavedlo kvůli energetické krizi tzv. odvod z nadměrných tržeb z výroby elektřiny, strop u jaderek ČEZ stanovil na 70 eur/MWh. Tato cena odrážela náklady plus přiměřený zisk. Pokud se za patnáct let podaří novému zdroji vyrábět pod 90 eur, půjde o poměrně dobrý výsledek.
ČEZ, resp. EDU II, jako investor navíc bude mít přes výše zmíněný výkupní kontrakt na elektřinu, jehož model je součástí notifikace z Bruselu, zajištěnou návratnost investice.
23:58
Analytička o Dukovanech: Korejci tvrdí, že staví efektivně. Francouzi nabízí evropskou technologii
Číst článek
Model má fungovat zhruba takto: EDU II bude prodávat vyrobenou elektřinu státnímu obchodníkovi, což má být nová státní firma, která ji bude následně prodávat na trhu. 70 procent ročního objemu na burze a 30 procent formou transparentních aukcí na trhu.
Obchodník bude platit EDU II za odebranou elektřinu určitou garantovanou cenu, která obsahuje veškeré náklady jak na výstavbu, tak i provoz a vyřazování zdroje na konci životnosti a zřejmě i přiměřený zisk.
Pokud obchodník přitom prodá na trhu tuto elektřinu levněji, než je dohodnutá cena, musí ji později při vyúčtování EDU II dorovnat. Pokud prodá naopak obchodník elektřinu dráž, tedy se ziskem, dělí se o něj s EDU II v poměru 50:50 po dobu 40 let trvání kontraktu.
Poté, v posledních dvaceti letech do předpokládaného konce životnosti zdroje, kdy už výkupní kontrakt skončí, se bude případný zisk EDU II a státu dělit 60:40. Každých pět let se má také dělat test případné překompenzace elektrárny.
EDU II bude dostávat za prodej každé MWh v běžném čase od obchodníka ale jen tržní cenu a dorovnání mezi nimi proběhne až ex-post.
Tím má být EDU II motivována k tomu, aby pokud bude na trhu delší dobu cena elektřiny nižší, než jsou její variabilní náklady - tedy právě ty spojené s okamžitou výrobou -, snížila nebo přerušila provoz reaktoru.
Zavedení státního obchodníka i motivačního mechanismu snížit výrobu při nízkých cenách je nový prvek, který nemá ve výkupních kontraktech u nově stavěných zdrojů ani Velká Británie ani Maďarsko. Podle ČEZ jde o reakci na nová tržní pravidla Evropské unie přijatá po energetické krizi.
Bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl v květnu po vydání notifikace Bruselem napsal v komentáři pro Seznam Zprávy, že tento mechanismus je pro Česko nevýhodný. Podle něj má hlavně zvýhodnit výrobu obnovitelných zdrojů nad jádrem a vylučuje návratnost investice do nových bloků.
ČEZ to ale odmítá s tím, že vzorec na výpočet takzvané realizační ceny je nastaven tak, aby zajistil tržní návratnost projektu. Podle ČEZ je navíc dopad tohoto mechanismu na EDU II nebo zákazníky neutrální.
5. Je výběr korejského dodavatele výhodný pro tuzemské firmy a ekonomiku?
Podle vlády se každá investovaná koruna do nových Dukovan vrátí ekonomice víc než třikrát. Těžit by z toho měl hlavně tuzemský průmysl.
Trumfem KHNP bylo, že se dohodla s plzeňskou firmou Doosan Škoda Power - má mimochodem majitele z Jižní Koreje -, že dodá pro nový blok turbínu. Jde o jednu z nejvýznamnějších částí projektu.
„Už máme vytipováno celkem přes 200 firem coby potenciálních dodavatelů různých zařízení a komponentů. Plus dalších 700 firem z oblasti stavebnictví, služeb a podobně. S tím, že se 76 podniky máme smlouvy o budoucí spolupráci, z čehož zhruba dvacet už má závaznější charakter,“ uvedl Jooho Whang pro Český rozhlas.
Výroba elektřiny z uhlí skončí za deset let, plánuje ministerstvo průmyslu v nové koncepci energetiky
Číst článek
Ekonomický dopad tak bude podle něj znát nejen v regionu, ale na úrovni celého Česka.
Rozsáhlý program pro Česko ale plánovala i poražená francouzská EDF. Založit chtěla například česko-francouzskou průmyslovou alianci, která by exportovala jadernou energetiku na globální úrovni. Mělo jít o technologický hub, jaký kdysi vytvořila Francie při vývoji letadel Airbus.
„Tento ‚jaderný airbus‘ by měl zásadní a dlouhodobý dopad na tuzemskou ekonomiku,“ uvedla firma v nedávné tiskové zprávě. S tím je ale zřejmě konec. EDF chce v Evropě stavět dalších až 22 bloků EPR do roku 2050 a firma tak nabízela vytvořit v Česku technologické centrum pro EPR1200 a také ustavit v Česku regionální tým pro podporu provozu a údržby reaktorů typu EPR.
„Z analýzy EDF vyplývá, že výše uvedený scénář by měl české ekonomice do roku 2050 přinést zhruba jeden bilion korun,“ napsala firma.
Na druhou stranu další výhody Česku slibují i Korejci. Jednak se snaží uspět v dalších zvažovaných tendrech na jádro v Evropě, například v Holandsku, Švédsku nebo Finsku. Stavět měli dva bloky v Polsku, projekt je ale zřejmě pozastavený.
I tady by s tuzemskými firmami mohli spolupracovat. Upozorňují také, že jsou světovou dvojkou v přepracování baterií, jedničkou na trhu vodíkových aut a ve výrobě vodíkových článků. Patří také k předním výrobcům čipů. Do těchto sektorů by tak mohly tuzemské firmy zapojit.
Jisté každopádně je, že pro Korejce je úspěch v českém tendru možná důležitější než pro Francouze. Jak řekl ve středu prezident země Yoon Suk Yeol, je to velký spěch od doby před patnácti lety, kdy tato státní firma získala zakázku na jadernou elektrárnu Barakah ve Spojených arabských emirátech.
„Vytvořili jsme most pro vývoz našich jaderných elektráren do Evropy,“ dodal.
