Emoce z dotačního boje odvádí pozornost od toho, o co jde – tedy o téměř dva biliony korun, které tuzemský daňový poplatník odvede státní pokladně v různém typu daní.
Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Pojistné události po zářijových povodních dosahují zatím podle odhadů České asociace pojišťoven téměř 19 miliard korun. Výraznou většinu tvoří škody ve firmách.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS).
„Rozpočet je silně proinvestiční. Máme tam rekordní výdaje na investice jednak o celkové sumě zhruba 250 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Tuzemská ekonomika neroste a na obzoru není nic, co by naznačovalo změnu. A tak jediné, co zbývá je, koupit si brambůrky a napjatě sledovat projednávání rozpočtu, který (naši) budoucnost dávno vzdal.
Sněmovna požádala z podnětu opozice a se souhlasem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o to, aby významná část peněz šla na pomoc občanům a na odstranění povodňových škod na jejich majetku.
Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle dosud přihlásilo 90 procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů.
Když si člověk vzpomene na úkoly, které sama sobě uložila vláda Petra Fialy (ODS) a pak se podívá na schválený návrh rozpočtu na příští rok, nemůže se přestat smát. Je to ovšem poněkud hořký smích.
„Samotná obec může stanovit místní podmínky, dát vyšší částku více zasaženým, nižší částku méně zasaženým,“ řekl ministr s tím, že starostové dokážou lépe než stát určit, kdo potřebuje jakou podporu.
Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že vládní rozpočtová rezerva, která byla na letošní rok schválena 11,5 miliardy korun, má sloužit na pokrytí nepředvídatelných událostí.
Pavel zároveň šéfa statní kasy požádal, aby využil rok před sněmovními volbami k práci na opatřeních pro konsolidaci veřejných financí, která budou připravená pro příští vládu.
„Logicky nemůžeme mít v této chvíli vyčíslené veškeré škody na státním, krajském a obecním majetku. Škody budou obrovské, to je evidentní,“ řekl Stanjura.
Těžko se dá dopředu předpovědět, jak bude stát s penězi daňových poplatníků hospodařit, prostě to nějak dopadne a účetní na odpovědném ministerstvu to nějak spočítají.
Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé lidi a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Aby mohlo Diamo začít sarkofág budovat, potřebuje si nechat od báňského úřadu schválit plán pro nakládání s těžebním odpadem a pro provoz úložného místa. K oběma návrhům měl ale zatím úřad připomínky.
V řadě kapitol slibuje návrh státního rozpočtu peníze navíc, některé instituce se naopak budou muset uskromnit. Zajímavá debata byla podle Klímové, o kolik se zvednou peníze na platy zaměstnanců.
„Myslím, že bydlení je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by vláda měla řešit, protože v České republice máme velmi drahé a nedostupné byty,“ říká Jakub Michálek.
V situaci, kdy vláda udržuje vysokou míru zadlužení, má kritika Pirátů a STAN, že peníze získané zadlužováním ministerstvo financí vedené ODS rozděluje podle stranických kritérií, něco do sebe.
Tomu vzal, tomu dal. Ale prý málo. Šéf státní kasy Stanjura představil rozpočet roku 2025. Kdo z ministrů dostane nejvíc? A proč si někteří stěžují, že nemají dost?
Ministr financí Zbyněk Stanjura naplánoval státní rozpočet se schodkem 230 miliard. „Kde se obávám, že není dost prorůstový, je vzdělávání,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Pro koaliční Piráty podle jejich předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše návrh rozpočtu v tuto chvíli není přijatelný. Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení.
Ministr financí musí za 5 dní seznámit vládu s návrhem rozpočtu. Veřejnost se tak dozví konkrétní údaje o dva měsíce později, než bylo zvykem před změnou zákona o rozpočtových pravidlech.
