Dosud bylo lednové hospodaření státu většinou přebytkové. Od roku 2020 ale skončil první měsíc v kladných číslech pouze jednou, a to za rozpočtového provizoria v roce 2022.
Podle normy by pracovníkům takzvané třetí kategorie, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, měla firma spořit 4 procenta vyměřovacího základu výdělku.
Změna financování podle Stanjury přinese mimo jiné větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol a lepší zohlednění místních specifik.
Majitelé solárních elektráren chtějí, aby ze zákona lex OZE III, který upravuje akumulaci energií, vypadly přílepky směřující ke krácení dříve slíbených dotací pro starší fotovoltaiky.
„Vláda se musí pochválit, protože nejsou tak úspěšní a vlastně zklamali občany,“ tvrdí Balaštíková (ANO). Nový (TOP 09) míní, že jeho vláda dodržela plánovaný rozpočet.
Snižování schodku sice nepokračuje nějakým úplně dravým tempem, ale ve srovnání se zeměmi v okolí, konkrétně s Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem to je lepší, protože deficit přece jen klesl.
Stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Je to nejnižší deficit od začátku pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší v celé historii Česka.
„Bylo by snadné udělat gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem upozorňoval, byly napraveny,“ vysvětlil Petr Pavel.
Obě strany rukou společnou v prosinci roku 2020 při rušení superhrubé mzdy snížily daň z příjmu z 19 na 15 procent a tuto chybu, kterou dodnes ekonomové kritizují, míní zachovat na věčné časy.
Námitku podjatosti báňských úředníků vznesl na jednom z podzimních jednání podnikatel Dalibor Tesař. Vadí mu jmenování báňských úředníků do pracovní skupiny, která vybírala novou metodu sanace haldy.
Prezident už dříve vyjádřil výhrady k některým položkám ve schváleném rozpočtu, týkaly se mimo jiné příjmů emisních povolenek nebo peněz na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství.
Státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun ve Sněmovně podpořily ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN a s nimi i poslanec Ivo Vondrák. Proti hlasovala opozice: ANO a SPD včetně donedávna vládních Pirátů.
„Stát by se měl zastat těch, kdo zachrání miliony z veřejné kasy a naopak si došlápnout na lobbisty, aby na ně bylo skutečně vidět,“ okomentoval pro iROZHLAS.cz návrh za Piráty Jakub Michálek.
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun. V růstu vyplacených dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi.
Stanjura je první místopředseda ODS – a na tom se nejspíš v nadcházejícím roce nic nezmění. Jeho slova tak můžeme mít za bernou minci, kdyby byla porušena, šlo by víc než jen o běžnou ostudu politika.
Ze státního rozpočtu půjde podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) letos na likvidaci povodňových škod 30 miliard korun, dalších deset miliard je vyčleněno na příští rok.
Příslušníci bezpečnostních sborů dostanou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek.
Emoce z dotačního boje odvádí pozornost od toho, o co jde – tedy o téměř dva biliony korun, které tuzemský daňový poplatník odvede státní pokladně v různém typu daní.
Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Pojistné události po zářijových povodních dosahují zatím podle odhadů České asociace pojišťoven téměř 19 miliard korun. Výraznou většinu tvoří škody ve firmách.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS).
„Rozpočet je silně proinvestiční. Máme tam rekordní výdaje na investice jednak o celkové sumě zhruba 250 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Tuzemská ekonomika neroste a na obzoru není nic, co by naznačovalo změnu. A tak jediné, co zbývá je, koupit si brambůrky a napjatě sledovat projednávání rozpočtu, který (naši) budoucnost dávno vzdal.
Sněmovna požádala z podnětu opozice a se souhlasem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o to, aby významná část peněz šla na pomoc občanům a na odstranění povodňových škod na jejich majetku.
Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle dosud přihlásilo 90 procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů.
Když si člověk vzpomene na úkoly, které sama sobě uložila vláda Petra Fialy (ODS) a pak se podívá na schválený návrh rozpočtu na příští rok, nemůže se přestat smát. Je to ovšem poněkud hořký smích.