Těžba uhlí v Česku od revoluce klesla o desítky procent. Výrazný útlum zaznamenaly i rudy
Těžba uhlí v Česku od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 procenta, u hnědého 55,9 procenta. Vyplývá to z údajů České geologické služby.
Vedoucí odboru nerostných surovin Jaromír Starý připomněl, že během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí.
Dodal, že od roku 2002 je jedinou oblastí, kde je tato komodita v Česku těžena, česká část hornoslezské pánve – a to její karvinská a v menší míře podbeskydská část. Těžba v ostravské části skončila v roce 1994, v petřvaldské v roce 1998, upřesnil.
V ostravsko-karvinském revíru stále těží jediný těžař černého uhlí, společnost OKD. V roce 2016 se firma dostala do úpadku, od loňska ji znovu vlastní stát. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni na podzim uvedl, že černé uhlí by se v dolech na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030.
Původní předpoklady v reorganizačním plánu společnost hovořily o roce 2023. V dalších částech republiky už těžba černého uhlí skončila, naposledy v roce 2002 v kladenském revíru, sdělil Starý.
Hnědé uhlí a další suroviny
Těžba hnědého uhlí je v Česku soustředěna v mostecké a chomutovské části severočeské pánve. „V její teplické části skončila v roce 1997 uzavřením lomu Chabařovice. V severočeské pánvi se těží asi 80 procent hnědého uhlí v zemi. Těžba uskutečňuje výhradně povrchově. Poslední hlubinný důl Dolní Jiřetín - Centrum byl uzavřen v roce 2016. Zbývající pětina připadá na sokolovskou pánev, kde je od roku 2001 soustředěna v její východní části,“ uvedl Starý.
Těžba lignitu, který je většinou ve světě řazen mezi hnědé uhlí, ale v Česku je vykazován zvlášť, podle něj skončila v roce 2009.
Starý doplnil, že po roce 1989 nastal výrazný útlum také v těžbě dalších surovin. Čtvrt století už se v Česku netěží žádné rudy, včetně drahých kovů. Jejich těžba podle něj skončila v roce 1994, kdy se přestaly těžit polymetalické rudy, což jsou rudy složené z několika různých prvků, mimo jiné zlata.
„S obnovením těžby rud se až na výjimky zatím příliš nepočítá. U zlata se většina politiků vyjadřuje ve smyslu, že jeho průzkum a těžba na území České republiky jsou nežádoucí. Poněkud jiná je situace u lithia, jehož největší zásoby a zdroje jsou v revíru Cínovec. Tady je vše otevřené a případným vstupem státního subjektu ČEZ do hry je pravděpodobnost využití této suroviny reálná,“ říká.
Dodal, že s výjimkou malé těžby wollastonitu na severní Moravě nejsou v Česku žádné nově těžené nerostné suroviny, jejichž využívání by bylo zahájeno po roce 1989.