„Já bych rád po vzoru Německa založil, nebo přispěl k založení takzvané uhelné komise, kde velmi široká skupina odborníků, vědců, manažerů, politiků, a také nevládních organizací hovoří o budoucnosti spalování fosilních paliv,“ řekl Brabec.

„Mně se ten německý model líbí. Abychom si řekli, jaké jsou reálné možnosti České republiky v možná ještě rychlejším přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a na jádro. Jen na obnovitelných zdrojích samozřejmě zůstat nemůžeme, takovou pozici nemáme,“ dodal.

Uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.

Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.

Konec uhlí kolem roku 2040

O konci uhelné energie v Německu nerozhoduje uhelná komise sama, primární zodpovědnost má vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.

Podle Brabce „doba uhelná“ v České republice skončí kolem roku 2040, řekl v České televizi. Výrazně dřívější termín by podle něj měl dramatické důsledky.

V ČR se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta). V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít