V Bruselu se rozhodne o tvrdých trestech pro zadlužené státy
Lídři zemí Evropské unie chtějí do budoucna tvrdě trestat státy, které by se nadměrně zadlužovaly. Představitelé členských zemí sedmadvacítky se mají na schůzce v Bruselu ve čtvrtek a v pátek dohodnout na výrazném zpřísnění pravidel pro hospodaření států eurozóny.
Státy eurozóny by měla od tvorby nepovolených rozpočtových schodků odradit hrozba vysoké pokuty. Sankce za dluhy vůči konkrétní zemi by na rozdíl od současnosti měly být skoro automatické. Zvrátit by je tak mohlo jen rozhodnutí 85 procent států.
Země eurozóny se navíc mají zavázat ke snaze o vyrovnané rozpočty. Němci a Francouzi to vše chtějí prosadit změnou platných smluv. S tou by muselo souhlasit i Česko a další státy s vlastní měnou, i když by se jich nová pravidla netýkala.
Němcům jde hlavně o to, aby se už hříšníci nemohli trestům za nepovolené rozpočtové schodky vyhnout tak lehce, jako v minulosti.
Berlín a Paříž ale dodávají, že pokud se vyskytnou problémy, mohlo by 17 členů eurozóny postupovat samostatně bez ohledu na ostatní. Tomu se chce Česko podle premiéra Petra Nečase vyhnout.
Rompuy chce rychlé změny
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy přitom tvrdí, že některé změny lze přijmout velmi rychle. Vyplývá to z jeho návrhů, které má Český rozhlas k dispozici.
Podle Van Rompuye stačí pouhý souhlas evropských lídrů k tomu, aby se členské země zavázaly hospodařit s vyrovnanými rozpočty. Stávající evropské smlouvy je podle něj potřeba měnit pouze pro zpřísnění sankcí. Ty mají přijít na řadu téměř automaticky poté, co by nějaká země měla vyšší než dovolenou míru rozpočtového schodku.
Podle diplomatů ale s evropským prezidentem nesouhlasí Německo. To požaduje co nejpřísnější zakotvení nových pravidel, a proto dává přednost rozsáhlé změně smluv. Ta ale může podle kritiků trvat celé roky – podobně jako když Unie před dvěma lety přijímala Lisabonskou smlouvu.
Bruselská schůzka je pro záchranu eurozóny klíčová. Podle řady politiků i ekonomů může být v případě jejího neúspěchu ohrožena samotná existence společné evropské měny euro.
Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka ale přísnější pravidla pro dlouhodobou existenci eurozóny nestačí: „Nemůže zůstat pouze u společné měny, bude muset přijít na řadu diskuse o společném rozpočtu v daleko větším rozsahu než je současný evropský rozpočet. Jednotná emise dluhopisů, jednotné ministerstvo financí a nakonec i jednotné daně.“
Spekulace o zapojení ECB
Spekuluje se o tom, že pokud eurozóna přijde s podstatnou dohodou, proti krizi razantně zasáhne Evropská centrální banka. Evropský prezident Herman Van Rompuy ji chce do boje s krizí přímo zapojit. Vyplývá to z jeho návrhu, který má Český rozhlas k dispozici.
Evropská centrální banka může ve spolku s jednotnou měnou jako jediná tisknout nové peníze a teoreticky jich tak má k dispozici neomezené množství.
V eurozóně má příští rok vzniknout stálý záchranný fond, zvaný ESM nebo také euroval II. Van Rompuy chce, aby získal bankovní licenci. Centrální banka by mu pak mohla za příslušnou garanci půjčit v podstatě neomezené finanční prostředky. Tím by se vyřešil současný problém eurozóny, která nemá na záchranu ohrožených zemí dost peněz.
Zatím to však odmítali Němci. Podle nich jsou jedinou cestou z krize tvrdé úspory. Berlín zároveň požaduje takové změny evropských smluv, které by přinesly tvrdé tresty pro budoucí dluhové hříšníky. Spekuluje se o tom, že centrální banka pak začne masivně nakupovat dluhopisy oslabených států. Zatím to dělá jen v omezeném množství.
