Vláda má obrovské štěstí. Bez vlastního přičinění přebírá ekonomiku v ideální moment, říká Hradil

Česká ekonomika podle předběžného odhadu rostla ve třetím čtvrtletí letošního roku nejrychleji od druhého čtvrtletí roku 2022. Analytici se shodují, že za překvapivě silným růstem stála zejména spotřeba domácností. Tuzemská ekonomika se podle nich řadí mezi nejrychleji rostoucí v Evropě. Pro Radiožurnál situaci komentuje hlavní analytik společnosti Investika Vít Hradil.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika

Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Růst HDP táhla nejen domácí poptávka, včetně spotřeby domácností. Jaké jsou další faktory růstu?
V první řadě bych možná trochu chladil nadšení. Je to předběžný odhad a nelze vyloučit, že dojde v upřesněném odhadu k nějaké revizi směrem dolů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Vítem Hradilem, hlavním analytikem společnosti Investika

Je pravda, že to číslo bylo až do značné míry šokující. Já si myslím, že překonalo úplně veškeré odhady, které jsme měli k dispozici. Nikdo si nemyslel, že bude tak dobré, jde však o předběžný odhad.

Meziročně působila kladně právě ta spotřeba domácností, což se víceméně dalo čekat. Dále tvorba hrubého kapitálu, což je taková trochu abstraktní kategorie, ze které toho mnoho nevyčteme.

Poslední věc, co nám statistici řekli, je, že mezičtvrtletně se zlepšila také zahraniční poptávka. Jde o docela pozoruhodnou indicii, protože právě ten mezičtvrtletní údaj je obvykle zajímavější tím, že není zkreslený celým uplynulým rokem.

Ale je to opravdu to, co se stalo v daném kvartále. Informace, že ze zahraničí už přichází nějaké oteplení ekonomiky, je velice pozitivním signálem.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 2,7 procenta. K růstu přispěla i zahraniční poptávka

Číst článek

My jsme čekali, že se domácnosti budou vracet do obchodů. Máme tady ve srovnání s Evropou obrovské rezervy, máme skutečně co dohánět. Naše spotřeba domácností se po pandemii zvedala vůbec nejhůře z celé Evropy.

Víme, že je to částečně způsobené propadem reálných příjmů, do jisté míry také tím, že měli lidé špatnou náladu, ale zřejmě to bylo také kvůli tomu, že hromadili významné úspory.

Nyní se zdá, že lidé už úspory rozpouštějí a peníze do ekonomiky vrací. Je to tedy udržitelný a pozitivní trend, který skýtá velký potenciál pro nějaké další pozitivní překvapení.

Nemysleli jsme si, nebo alespoň já ne, že už přijde to oteplení ekonomiky ze zahraničí. Vzhledem k našim vazbám na Německo, které se stále nachází na pokraji recese, jsme neočekávali nic významného. Zdá se, že už se u sousedů blýská na lepší časy.

Ještě k té zdrženlivosti. Vy jste to komentoval tak, že pokud by se mezičtvrtletní růst udržel, posouval by Česko bezpečně do teritoria ekonomické konjunktury. Můžete být konkrétnější?
Když posuzujeme výkon české ekonomiky, tak za zhruba normální období považujeme růst nějakých 2,5 procenta. Ještě nedávno jsme si mysleli, že spíš tak tři, možná 3,5 procenta jsou do jisté míry normální časy. Nyní jsme už trochu střízlivější, za normální růst považujeme 2,5 procenta.

51:42

Malá: Snižme daně nízkopříjmovým. Trpí tím kupní síla v regionech a má to vliv na frustraci lidí

Číst článek

To znamená, že 2,5 procenta je v podstatě rok, kdy se neděje nic zvlášť úžasného, neděje se nic zvlášť špatného a v podstatě jen díky technologickému pokroku na celé planetě se celé lidstvo stává bohatším, včetně nás.

Jakmile překročíte hranici 2,5 procenta, mluvíme o ekonomice, která překračuje svůj potenciál, což znamená, že si vede velmi dobře. A přesně to jsem měl na mysli, když jsem řekl, že pokud by mezičtvrtletní růst ve výši 0,7 procenta pokračoval tímto tempem, vedlo by to k růstu kolem 2,8 procenta.

To znamená, že by ekonomika byla vyloženě zahřátá, už bychom mohli mluvit nejenom o normálních nebo špatných časech, už bychom mohli říkat, ano, teď prožíváme objektivně ekonomicky vydařené období.

Nezaměstnanost v Česku mírně poklesla, dělá teď asi tři procenta, což je ale polovina míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Je to z makroekonomického hlediska optimální?
Nikdo nechce, aby nezaměstnanost byla vyšší. Nikdo by asi nepodepsal, že je špatně, že máte nízkou nezaměstnanost. Čím je nižší, tím lépe.

Druhou věcí je příčina tohoto jevu. Zdá se, že je zde, minimálně v našem případě, převis poptávky po pracovní síle. To znamená, že bychom opravdu ocenili, kdyby přišlo více pracovníků, ať už Čechů, nebo cizinců ze zahraničí.

Nájmy v českých městech vzrostly až o 14 procent. Dražší je i hypotéka

Číst článek

Není to tak, že bychom nebyli rádi za nízkou nezaměstnanost, jsme za ni rádi. Ale je pravda, že bychom pravděpodobně upřednostnili, kdyby se ta pracovní místa, která se nedaří zaplnit, zaplnit podařila.

V ideálním světě by samozřejmě bylo přesně tolik lidí nebo pracovníků, kolik je potřeba k dokonalému uspokojení poptávky a udržení nízké nezaměstnanosti. Je však pravda, že obecně se jedná pouze o indikátor přehřátého trhu práce, což znamená, že na některých místech chybí lidé, kteří by mohli pracovat a vytvářet hodnotu, ale prostě tam nejsou.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Dá se ten čtvrteční zveřejněný návrh Energetického regulačního úřadu považovat za rozumný kompromis?
V tomto ohledu mohu jen věřit našemu regulátorovi, že ví, co dělá. Vstupuje do toho samozřejmě spousta faktorů, které jsou ze své podstaty neveřejné a je to odvětví, které nepodléhá úplně tržním vlivům a často se spoléhá právě na vyjádření regulátora.

Předpokládám tak, že ta čísla dávají smysl. Ona ostatně nejsou celkově šokující, obzvláště s ohledem na to, co se v energiích dělo donedávna.

Kuriózní mi však připadá, že i když měl být růst mírný, nastupující vláda, pokud je mi známo, již signalizuje, že se bude snažit tomuto trendu čelit zvýšením dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie. Což je kouzelné s ohledem na to, že pokud vím, tak Motoristé bojují tvrdě proti dotacím a tohle je zřejmě první krok, že se zvýší dotace.

Zároveň jde o zvláštní tah, protože vláda sníží to, co platíme na složenkách. To samé nám ale musí vzít na daních, protože vláda nemá jiné peníze než ty, které od nás vybírá na daních.

Rozsah sociálního vyloučení se loni zhoršil, říká agentura. Přibylo lidí s dávkami i nezaměstnaných

Číst článek

Takže co si vlastně od tohohle slibujeme? Nevím, ale v každém případě, pokud zvýšení zůstane zachováno tak, jak oznámil Energetický regulační úřad, rozhodně se nejedná o nic převratného.

Abychom to shrnuli, v jaké kondici bude ekonomiku přebírat nová vláda?
Já si myslím, že má obrovské štěstí, protože bez vlastního přičinění zjevně nastupuje v ten úplně ideální moment, kdy se ekonomika rozjíždí.

Obecně se často ve společnosti přeceňuje, jak velký vliv má premiér, vláda nebo ministři na ekonomiku. Ona se spíš tak nějak točí kolem nich a politici se snaží připsat si zásluhy, když se daří. Naopak se snaží od ní distancovat, když se nedaří.

Nyní jsme evidentně na té trajektorii směrem nahoru. Jsou dobré důvody, že to bude pokračovat i směrem nahoru. Pokud nastupující vláda nic šokujícího nezkazí, což si ani neumím představit, jak by to dokázala rychle udělat, tak zřejmě bude sklízet plody konjunktury.

Tedy vše, co se s tím nese. Máte lepší výběr daní, nižší nezaměstnanost, lepší náladu obyvatel, kteří jsou tolerantnější k jakýmkoliv změnám.

Myslím si, že dlouho, minimálně od roku 2020 ten výhled nebyl tak jasný a pozitivní.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme